Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Koncert Beethovenovy dny - Bach / Beethoven je zrušen. Čtěte zde.

čtvrtek, 4. červen 2020
19:30

Grandhotel Pupp

Abonentní cyklus B

 

BEETHOVENOVY DNY - BACH / BEETHOVEN (B9)

JOHANN SEBASTIAN BACH: Moteta

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 9 d moll op. 125

Lucie Silkenová - soprán

Štěpánka Pučálková – alt

Tomáš Černý - tenor

František Zahradníček - bas

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala - sbormistr

Jan Kučera – dirigent

Koncert uvedou Moteta Johanna Sebastiana Bacha (1685 - 1750). Moteto či motet je označení několika skladebných forem sborové hudby, které se používaly v různých obdobích dějin hudby. V období renesance se jako moteta označovaly rozsáhlejší polyfonní kompozice obvykle na duchovní texty. Není jisté, kolik motet Bach, mistr polyfonie, složil, protože některé byly ztraceny. Za ověřené je považováno šest katalogizovaných motet. Přestože vrcholným obdobím těchto skladeb byla renesance, moteta byla velmi hojně komponována i v baroku. Nejvýraznějším jejich autorem je právě Bach.

Z díla génia, po němž je hudební festival pojmenován, zazní Symfonie č. 9 d moll, Op. 125 s „Ódou na radost". Jde o poslední dokončenou symfonii Ludwiga van Beethovena (1770 - 1827) z roku 1824. Autor zde v poslední, čtvrté větě použil sborový zpěv jakožto nový prvek, který je v symfoniích zcela neobvyklý. Jako text této části využil báseň svého přítele Friedricha Schillera Óda na radost z roku 1785 (přepracováno 1803). Zpívaná část a současně nejznámější motiv této skladby se stala roku 1985 hymnou Evropského společenství (dnes Evropská unie), viz hymna Evropské unie.

"Devátá" byla poprvé uvedena ve Vídni dne 7. května 1824. Symfonii považují mnozí kritici a muzikologové za Beethovenovo největší dílo a za jednoho z nejvyšší úspěchy v historii západní hudby.

V roce 2001 byl Beethovenův originální, ručně psaný rukopis partitury, držený Státní knihovnou v Berlíně , přidán do Seznamu pamětí světového kulturního dědictví OSN a stal se prvním takto označeným hudebním skóre.

Lucie Silkenová je stálým hostem Národního divadla v Praze a Státní opery Praha. Absolvovala pražskou HAMU a již během studií působila v divadle Semafor a v předních rolích oper v libereckém divadle F. X. Šaldy. Své umění dále rozvíjela na mnoha mistrovských kurzech v zahraničí, úspěšně se účastnila významných pěveckých soutěží. Koncertuje po celé Evropě, s úspěchem koncertovala rovněž v Japonsku, Brazílii či Egyptě. Vystupuje s významnými hudebními tělesy, koncertovala rovněž s BBC Symphony Orchestra a spolupracuje s Komorní operou Praha na zahraničních turné. Spolupracuje s předními dirigenty, je častým hostem prestižních mezinárodních hudebních festivalů.

Štěpánka Pučálková je sólistkou a členkou Semperoper v Drážďanech, předtím působila jako členka opery Národního divadla v Praze, kde nyní hostuje. Studovala na JAMU v Brně a na Universität Mozarteum v Salcburku. Vystupovala v řadě produkcí salcburské Univerzity Mozarteum a Landestheater Salzburg. Poté hostovala ve Státní opeře Praha, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a v Landestheater Bregen. Koncertuje pravidelně v Čechách, Rakousku a Německu.

Tomáš Černý hostuje na domácích i zahraničních operních scénách, představil se ve většině evropských zemí, rovněž v Japonsku a Mexiku. V zahraničí je považován za specialistu na český, zejména Dvořákův koncertní repertoár - nahrávka Dvořákova Requiem získala v roce 2011 prestižní japonské ocenění Tokusen. Je držitelem ceny Thálie 2000 za hlavní roli v Lehárově Zemi úsměvů. Je častým hostem prestižních domácích i zahraničních festivalů i operních scén. Spolupracoval s předními dirigenty a řadou českých a zahraničních orchestrů.

František Zahradníček je sólistou Opery Národního divadla Praha. Byl hostem čtyř ročníků operního festivalu v irském Wexfordu, účinkoval v Teatro Lirico di Cagliari, hostoval v Teatro National Sao Carlo v portugalském Lisabonu. S operou Národního divadla několikrát absolvoval turné po Japonsku, kde účinkoval především v titulních mozartovských úlohách. Bohatá je rovněž jeho koncertní činnost, při níž účinkuje doma a v zahraničí s předními orchestry a dirigenty. V roce 2002 zpíval v newyorské Carnegie Hall na koncertu k poctě obětem teroristického útoku z 11. září 2001.

Český filharmonický sbor Brno patří k nejužší světové špičce. Velmi ceněný je především pro kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků. Sbor vystupuje na všech evropských prestižních festivalech i významných koncertech, často koncertuje též doma. Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu zahraničních ocenění.

Petr Fiala, sbormistr, zakladatel a ředitel sboru, absolvoval brněnskou konzervatoř a JAMU, obory klavír, kompozice, dirigování. Je autorem sta osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje již padesát let. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, v roce 2017 pak za dlouholetou uměleckou činnost Cenu města Brna v oboru hudba.

Koncert bude řídit šéfdirigent KSO, skladatel a klavírista Jan Kučera. Patří mezi nejvšestrannější české umělce a jako skladatel mezi nejhranější současné české autory. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléze na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén.
Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které mu jako svému asistentovi v SOČR nabízel tehdejší šéfdirigent Vladimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 - 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Působí i na operní scéně. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě dirigoval Mirandolinu Bohuslava Martinů a Prokofjevovu operu Ohnivý anděl. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče - Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval ve Stavovském divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho.

Beethoven

Zpět