Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

KSO vzhledem k současné situaci ruší veškeré dubnové koncerty.

pátek, 24. duben 2020
19:30

Lázně III

Mimořádné koncerty

 

DIRIGENTSKÝ MASTERCLASS VE SPOLUPRÁCI S CONSERVATORIO DELLA SVIZZERA ITALIANA V LUGANU

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Italské capriccio op. 45

JOHANNES BRAHMS: Serenáda č. 2 A dur op. 16

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“

Marc Kissoczy – vedoucí projektu

Koncert, kterýje pokračováním spolupráce Karlovarského symfonického orchestru s předními evropskými hudebními školami, uvede Italské capriccio, fantazie pro orchestr Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893). Pro skladbu z roku 1880 se mu inspirací stal výlet do Říma, během kterého zažil karneval v plném proudu. Ve skladbě se tak objevují připomínky italské lidové hudby. Jde však o velmi volné prvky, proto autor původně zamýšlel nazvat skladbu Italská fantazie. V úvodu používá dokonce motiv volání polnice, které zaslechl z hotelu, kde hrál Italský jezdecký pluk. Premiéru mělo dílo v Moskvě 18. prosince 1880, orchestr řídil Nikolaj Rubinstein.

Poté zazní Serenáda č. 2 A durJohannese Brahmse (1833 - 1897). Serenády napsal dvě a obě patří k jeho raným orchestrálním dílům. Brahmsovým cílem bylo v psaní symfonií dosáhnout Beethovenovy úrovně (Brahmsovy čtyři symfonie jsou základními kameny symfonické světové literatury). Prací na své první symfonii strávil mnoho let, jako předběžné kroky ve skládání pro orchestr zvolil právě serenády jako lehčí orchestrální díla.

Obě vznikly v době, kdy Brahms studoval Haydnovy symfonie a Mozartovy serenády. Druhou serenádu napsal v roce 1859 a dedikoval ji velké německé klavíristce Claře Schumannové. Premiéra se uskutečnila 10. února 1860 v Hamburku. V roce 1875 Brahms dílo revidoval.

Koncert vyvrcholí Symfoniíč. 5 c moll op. 67 „Osudovou“ Ludwiga van Beethovena (1770 - 1827). Jde o jednu z nejslavnějších, nejhranějších a nejcitovanějších symfonií světové klasické hudby. Obecně známý motiv první části symfonie si prý Beethoven zapsal podle zpěvu strnada při procházce vídeňským parkem. Skladateli je připisován výklad prvních taktů - „tak tluče osud na dveře“. Byť je to výklad velmi sugestivní a dobře se pamatuje, Beethoven jeho autorem pravděpodobně není. U přízviska „Osudová“je jisté, že jej Beethoven nevymyslel. Není známo, kdo na tento název přišel, v každém případě se ale během 19. století dokonale vžil a k symfonii patří už navěky.

Pátou symfonii psal Beethoven v letech 1807-1808, premiéra se odehrála ve vídeňském Theater an der Wien 22. prosince 1808 a brzy po uvedení dosáhla symfonie obdivuhodné pověsti. Navzdory těžkým životním obtížím vyjadřuje Beethoven v tomto geniálním díleoptimistický pohled na život a svět. Závěrečná část symfonie dospívá k útěšné radosti. a nezlomný skladatelův optimismus vítězí nad zlobou a násilím.

Conservatorio della Svizzera italiana Lugano se během své existence stala ze školy regionální úrovně významnou mezinárodní institucí, jejíž pedagogové jsou špičkovými mezinárodními umělci. Výukový program zaměřený na individuální rozvoj pomáhá škole produkovat vysoce kvalitní hudebníky a učitele. Škola rovněž vytvořila speciální projekt Spazio21 za účelem koordinace a stimulace interdisciplinárních aktivit, zejména v oblasti současné kompozice.

Vedoucím projektu a uměleckým garantem je dirigent Marc Kissoczy, který vyučuje dirigování na Conservatorio della Svizzera Italiana od roku 2011, od roku 1996 také na Hudební vysoké škole v Curychu, kde je profesorem dirigování. Vystudoval hru na housle a posléze obor dirigování. Na kontě má velké množství koncertů, stejně tak i řadu rozhlasových a televizních nahrávek se symfonickými orchestry v Evropě, Asii a Americe. V letech 2002 - 2010 působil jako umělecký ředitel a šéfdirigent souboru Camerata Zürich.

Zpět