Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

KSO vzhledem k současné situaci ruší veškeré dubnové koncerty.

středa, 8. duben 2020
19:30

Karlovarské městské divadlo

 

 

KUČERA / MARTINŮ / ČAJKOVSKIJ(B7)

JAN KUČERA: Meditace na starou píseň

BOHUSLAV MARTINŮ: Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Louskáček, suita z baletu

Jitka Hosprová - viola

Jan Kučera – dirigent

Koncert uvede skladba Meditace na starou píseň šéfdirigenta KSO, skladatele a klavíristy Jana Kučery (*1977). Patří mezi nejvšestrannější české umělce a jako skladatel mezi nejhranější současnéčeské autory. Jeho skladba z roku 2013 zazněla rovněž v přímém přenosu 27. října 2018 v České televizi, kdy Karlovarský symfonický orchestr řízený Janem Kučerou vystoupil v katedrále sv. Víta na benefičním Koncertě pro svatovítské varhany.

Následně zazní Rhapsody Concerto pro violu a orchestr Bohuslava Martinů (1890 - 1959) v provedení české violové virtuosky Jitky Hosprové. Skladba, kterou Martinů zkomponoval v roce 1952, patří mezi vrcholy světového repertoáru svého druhu. Je vstupem do závěrečné etapy skladatelovy tvorby charakterizované uvolněním formy, důrazem na barevnost celkového zvuku a citovým projevem.

Skladba není příkladem klasicky členěného třívětého instrumentálního koncertu, je napsána ve volné formě a rozdělena do dvou vět, pouze s náznakem třívětého cyklu. Rapsódie vznikla na objednávku amerického violisty ukrajinského původu Jaschi Veissiho (1898–1983), s nímž se Martinů setkal jako s houslistou již v Paříži na konci dvacátých let. Jejich cesty se znovu střetly ve Spojených státech. Koncert měl premiéru 19. února 1953 v provedení Veissiho s Clevelendským symfonickým orchestrem.

Po dohodě s autorem získal Veissi tříleté výhradní právo provádění Rapsódie. Po třech letech, kdy mohli skladbu zařadit do svého repertoáru i jiní interpreti, se dílo stalo jedním z nejhranějších koncertů 20. století.

Vyvrcholením koncertu bude Symfonie č. 7 cis moll Sergeje Sergejeviče Prokofjeva (1891 - 1953). Svou poslední symfonii dokončil v roce 1952, rok před svou smrtí. Symfonie se nese převážně v nostalgické a melancholické náladě, včetně poslední věty Vivace. Nicméně Prokofjev se později nechal přesvědčit, aby závěr symfonie změnil na energický a optimistický, vyhrál tak Stalinovu cenu 100 000 rublů (Prokofjev nepatřil zrovna k oblíbencům sovětského režimu a žil v té době v chudobě). Před svou smrtí však doporučil, aby byl při provedeních upřednostněn původní tický konec díla. V této podobě také symfonie zazněla při moskevské premiéře 11. října 1952 za řízení dirigenta Samuila Samosuda.

Jitka Hosprová, historicky první česká violová sólistka, absolvovala konzervatoř v Plzni a pražskou Vysokou školu múzických umění. Umění hry na violu si prohloubila v mistrovských kurzech, zejména u proslulého italského violisty Luigi Alberta Bianchiho, s nímž vystoupila na společných koncertech. Již během studií získala řadu významných ocenění jako sólistka i jako komorní hráčka. Je spoluzakladatelkou Bennewitzova kvarteta, se kterým koncertovala doma i v zahraničí, založila též Bohemia Luxemburg trio. Jako komorní hráčka spolupracuje s významnými kvartety a hudebníky, jako sólistka vystupuje spředními českými a zahraničními orchestry. Představila se na koncertních pódiích ve většině evropských zemí a Spojených státech.

Účinkovala na desítkách nahrávek a živých vystoupení pro české a francouzské rozhlasové stanice. Mnoho skladeb pro violu hrála v české nebo světové premiéře. Je zakladatelkou a ředitelkou hudebního festivalu Procházky uměním.

Koncert bude řídit šéfdirigent KSO, skladatel a klavírista Jan Kučera. Patří mezi nejvšestrannější české umělce a jako skladatel mezi nejhranější současnéčeské autory. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléze na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén.

Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které mu jako svému asistentovi v SOČR nabízel tehdejší šéfdirigent Vladimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 - 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Působí i na operní scéně. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě dirigoval Mirandolinu Bohuslava Martinů a Prokofjevovu operu Ohnivý anděl. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče - Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval ve Stavovském divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho.

Jitka-Hosprova-224

Zpět