Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

SLUKA & RODRIGO & KUČERA

čtvrtek, 23. březen 2017
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

Abonentní cyklus B,  

 

Miriam Rodriguez Brüllová

sólista

Barbora Perná

sólista

Jaroslav Patočka

sólista

Ondřej Brousek

sólista

Pražští pěvci

sólista

Collegium Vocale

sólista

Jan Kučera

dirigent

Rezervovat vstupenky

SYMFONICKÝ KONCERT KSO (ABO B7)

LUBOŠ SLUKA: Pod jezevčí skálou (suita z filmové trilogie)

JOAQUIN RODRIGO: „Concierto de Aranjuez“ pro kytaru a orchestr

JAN KUČERA: Pivní oratorium (příběh piva v českých zemích)

Miriam Rodriguez Brüllová - kytara

Barbora Perná - soprán

Jaroslav Patočka - baryton

Ondřej Brousek - recitace

Pražští pěvci - pěvecký sbor

Collegium Vocale Jiřího Štrunce - pěvecký sbor

Jan Kučera – dirigent

Koncert uvede suita Pod jezevčí skálou soudobého českého skladatele Luboše Sluky (*1928), který ji vytvořil ze své hudby k filmové trilogii „Pod Jezevčí skálou“, „Na pytlácké stezce“ a „Za trnkovým keřem“. Hudba Luboše Sluky nikdy nepodlehla jednoznačněžádné z novodobých skladebných technik či směru, skladatel však, poučen jejich existencí, navázal vědomě svým dílem na nejlepší tradice některých klasiků 20. století, z českých zejména Leoše Janáčka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů.

Skladatelovo dílo je velmi rozsáhlé a žánrově různorodé. Dominuje v něm oblast komorní hudby, kde zejména violoncellová dosáhla světového ohlasu díky Pablu Casalsovi, který ji uváděl na svých kurzech, dále je to hudba symfonická, vokální se čtvrnásti písňovými cykly řadou sborů a kantát. Vedle toho napsal Luboš Sluka hudbu k pětaosmdesáti filmům všech žánrů, ke třiceti televizním inscenacím, šesti seriálům a více než sto třicet šansonů a populárních skladeb. Velký ohlas má tvorba pro děti a mládež.

Skladatel se věnuje rovněž tvorbě výtvarné a literární, vydal například tři básnické sbírky napsané v klasické japonské formě haiku.

Následně se představí hráčka na kytaru Miriam Rodriguez Brüllová, která provede Concierto de Aranjuez“ pro kytaru a orchestr španělského skladatele a klavírního virtuosa Joaquína Rodriga (1901 – 1999). Rodrigo je považován za jednoho ze skladatelů, který prosadil kytaru i do vážné hudby.

Své nejslavnější dílo a jednu z vrcholných ukázek kytarového koncertního repertoáru, Aranjuezský koncert (Concierto de Aranjuez), složil během roku 1939 v Paříži. Jedná se o koncert pro klasickou kytaru a orchestr. Sám Rodrigo na kytaru nehrál, byl vynikající klavírista. Prostřední část, Adagio, je díky své souhře kytary a anglického rohu jedním z nejznámějších motivů klasické hudby 20. století. Po úspěchu Aranjuezského koncertu začali Rodriga oslovovat prominentní sólisté, aby pro ně skládal.

K napsání koncertu byl Rodrigo inspirován zahradami paláce Real de Aranjuez, jarního letoviska se zahradami, které dal postavit Filip II. v závěru 2. poloviny 16. století a které přestavěl v půli 18. století Ferdinand VI. Skladba přenáší posluchače na jiné místo v jiném čase evokováním zvuků přírody.

Rodrigo napsal dvanáct koncertů, i pro jiné nástroje než pro kytaru - klavír, violoncello, flétnu, housle, řadu instrumentálních skladeb pro kytaru a také vokální díla a sbory.

Koncert vyvrcholí skladbou Pivní oratorium (příběh piva v českých zemích) šéfdirigenta KSO, skladatele a klavíristy Jana Kučery (*1977). Jako skladatel je Kučera známý svým odvážným experimentováním s klasickou hudbou. Téma piva v oblasti symfonické hudby se může zdát být neobvyklým, ale podle Kučery může „i pivo být velmi poetické a může vybízet k dobrým debatám mezi lidmi“ s připomentím, že pivo mají ve svých dílech i Smetana, Dvořák i Janáček.

Autor několik let shromažďoval materiál o pivu z historických publikací a knih. Výsledkem je vokálně-instrumentální kompozice s texty, které vycházejí z básní či z dobových svědectví, jak se pivo vařilo, jak Češi s pivem zacházeli, jak ho pili. Jsou zde zastoupeny texty od 15. století až po současnost,a to texty dobové, lidové i umělé, vytvořené např. Mistrem Janem Husem, Václavem Thámem, Jaroslavem Vrchlickým či Bohumilem Hrabalem. Součástí oratoria jsou například zhudebněný text z Římského rituálu o svěcení piva z roku 1614, kabaretní kuplet z roku 1906, dvě písně milostné či Litanii o zlých ženách, které své muže za pití piva hubují, ba dokonce i tlukou“. Kučera též zhudebnil recept Magdaleny Dobromily Rettigové na pivní polévku.

Celková filosofie skladby se vyhýbá pivnímu humoru v pejorativním slova smyslu, klade si spíše za cíl odhalit poetiku za tímto národním nápojem skrytou a v jistém smyslu rehabilitovat pivo před vínem coby zdánlivě výhradním nápojem intelektuálů.

Slovenská kytaristka Miriam Rodriguez Brüllová studovala na Státní konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, studia dokončila v Kanadě na Université du Québec à Montréal a na Université Laval v Quebecu pod vedením špičkového kytaristy Alvara Pierriho. Vzdělání si prohloubila v rámci postgraduálního studia na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Věnuje se sólové a komorní hře, je sólistkou slavného komorního orchestru Virtuosi di Praga. Je laureátkou řady mezinárodních kytarových soutěží, jako sólistka vystoupila s mnoha renomovanými orchestry českými, slovenskými a světovými. Bohatá je její koncertníčinnost po celém světě, vystoupila rovněž na mnoha mezinárodních festivalech. Na kontě má řadu nahrávek, založila festivaly festivalu Bratislavská komorní kytara, Mezinárodní festival klasickékytary & Mezinárodní soutěž dětí a mládeže „L. Luthier“, jejichž je i ředitelkou.

Sopranistka Barbora Perná patří k našim největším současným pěveckým nadějím. Zpěv vystudovala na pražské konzervatoři, ale již během studií hostovala v operních divadlech v Ostravě a Plzni. Ve studiu zpěvu pokračuje dále na Akademii múzických umění v Praze u Magdalény Hajóssyové. Je laureátkou a držitelkou prvních cen z několika soutěží, v listopadu 2010 zvítězila na mezinárodní pěvecké soutěži Anotnína Dvořáka v Karlových Varech. Zde získala i řadu dalších ocenění. Vystoupila na EXPO 2005 v japonském Aichi, představila se též v Bayreuthu, ve Vídni a v Paříži.

Barytonista Jaroslav Patočka studoval původně hru na violoncello. Zpěv studoval u předního sólisty Národního divadla v Praze, národního umělce a držitele ceny Grammy Václava Zítka, později absolvoval Pardubickou konzervatoř. Účastnil se i řady mistrovských pěveckých kurzů. Nastudoval mnoho operních rolí, vystupuje nejen v České republice, ale i v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, Itálii, Španělsku, Irsku, Izraeli, Libanonu, Jižní Koreji a dalších zemích, věnuje se také koncertní činnosti s mnoha českými i zahraničními orchestry a sbory. Jeho repertoár obsahuje kromě operní také oratorní a písňovou tvorbu.

Skladatel, hudebník a herec Ondřej Brousek se hudbě věnoval již od dětství. Vystudoval hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři a ve své další kariéře herectví s hudbou spojil. Po studiu začal vystupovat v Divadle Na Fidlovačce, kde se vedle herectví uplatnil též jako autor hudby. Od roku 2012 je členem uměleckého souboru Divadlo na Vinohradech, kde rovněž skládá hudbu k představením.

Sbor Pražští pěvci založil v roce 1992 sbormistr Stanislav Mistr. Sbor se věnuje především moderní vážné hudbě, připravuje premiéry a rozhlasové nahrávky soudobých skladatelů, získal osm prvenství v mezinárodních soutěžích pěveckých sborů. Pražští pěvci hostovali v několika zemích Evropy a v USA a účastní se významných mezinárodních festivalů. V poslední době též spolupracuje s Pražským filmovým orchestrem na projektech filmové hudby.

Ženský komorní sbor Collegium Vocale Jiřího Štrunce vznikl na podzim roku 2011 z iniciativy bývalých členek Karlovarského dívčího sboru. V krátkém čase se podařilo oživit velkou část repertoáru, který obsahuje hudbu českých i cizích skladatelů různých období, písně lidové i populární. Významný podíl tvoří vánoční koncerty v kostelích, lázeňských domech i na kolonádě. Uměleckým vedoucím je Jarmila Štruncová, členka Karlovarského symfonického orchestru a pedagožka, která se sboru ujala po svém manželovi Jiřím Štruncovi, jednom z nejvýznamnějších sbormistrů poválečné éry v Čechách.

Koncert bude řídit šéfdirigent KSO Jan Kučera. Patří mezi nejvšestrannější české umělce. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléze na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén.

Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které mu jako svému asistentovi v SOČR nabízel tehdejší šéfdirigent Vladimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 - 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Působí i na operní scéně. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě dirigoval Mirandolinu Bohuslava Martinů a Prokofjevovu operu Ohnivý anděl. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče - Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval ve Stavovském divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho.

Zpět