Aktuální koncerty

Previous month Previous day Next day Next month
Search

Koncerty

Koncert k 150. výročí narození Mahátmy Gándhího

Thursday, 31. October 2019
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

Abonentní cyklus A

 

Debashish Chaudhuri - dirigentGandhi Logo uprKONCERT K 150. VÝROČÍ NAROZENÍ MAHÁTMA GÁNDHÍHO (2. října 1869) (A3)

Rezervovat vstupenky

EDWARD ELGAR: Crown of India, suita op. 66

JONATHAN MAYER: Koncert pro sitár a orchestr č. 2

JONATHAN MAYER: Pranam

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 3 Es dur op. 55 ''Eroica''

Jonathan Mayer – sitár

Tomáš Reindl – tabla

Debashish Chaudhuri – dirigent

Koncertu poskytlo záštitu Velvyslanectví Indické republiky a uskutečňuje se za podpory Ústavu jižní a centrální Asie FF UK a Metropolitní university.

Koncert k výročí narození velkého politického a duchovního vůdce Indie a indického hnutí za nezávislost zahájí suita Crown Of India Edwarda Elgara(1857 - 1934). Jeden z nejvýznamnějších anglických skladatelů napsal hudbu k představení s maskami, které oslavovalo korunovaci krále Jiřího V. a královny Marie v roce 1911 v Indii. Elgar složil dvanáct skladeb, z nichž následně vybral pět, ke kterým připsal Intermezzo a vytvořil tak suitu. Právě v této podobě je dnes dílo uváděno.

Elgarovi se dlouho nedařilo s vlastními skladbami uspět, vydavatelé i dirigenti jej odmítali. Zlom znamenalo nadšeně přijaté provedení jeho skladby Variace na původní téma (Enigma) v červnu 1899. Autor se postupně zařadil mezi mezinárodně uznávané skladatele a následně v Anglii získal titul rytíře, posléze i Řád za zásluhy.

Poté se ve svých dvou skladbách představí anglický hráč na indický strunný nástroj sitár a skladatel Jonathan Mayer. Nejprve zazní v premiéře Koncert pro sitár a orchestr č. 2 a poté skladba Pranam.

Hře na sitár se Jonathan Mayer učil u nejlepších indických mistrů tohoto nástroje, skladbu a také hru na housle a klavír studoval u svého otce, indického skladatele Johna Mayera. Ten byl známý především pro fúzování indické hudby a jazzu. Skladby Jonathana Mayera jsou propojením světů symfonické a indické hudby. Daleko více se však prezentuje jako instrumentalista. S Mayerem se v obou skladbách představí i český nejlepší hráč na tabla - indické bubínky Tomáš Reindl.

Koncert vyvrcholí Symfonií č. 3 Es dur „Eroica“ Ludwiga van Beethovena (1770 - 1827). Veřejná premiéra Třetí symfonie se uskutečnila 7. dubna 1805 v Divadle na Vídeňce za Beethovenova řízení, předtím však již počátkem srpna 1804 zazněla na lobkovickém zámku v Jezeří v Čechách za řízení knížecího kapelníka Antonína Vranického. Někteří tehdejší hudební kritici ji považovali za mistrovské dílo, jiní za plnou hrubých muzikantských chyb.

V roce 2017 provedl britský časopis BBC Music Magazine průzkum mezi sto jedenapadesáti nejvýznamnějšími světovými dirigenty. Podle nich je Beethovenova Třetí symfonie nejlepší symfonií všech dob.

Beethoven ji napsal na oslavu Napoleona Bonaparta, v němž spatřoval ideál osvoboditele. V okamžiku, kdy se dozvěděl, že se Napoleon prohlásil císařem, konstatoval, že je stejný jako ostatní a titulní list zničil. Později symfonii nadepsal „Sinfonia Eroica, composta per festeggiare il sovvenire d'un grand'uom“, tj. „Hrdinská symfonie, složená na oslavu památky velkého muže“ a věnoval ji jednomu ze svých mecenášů, knížeti Lobkovicovi, v jehož paláci byla poprvé provedena.

 

Jonathan Mayer je v současné době jednou z nejuznávanějších osobnostíve hře na sitár.Ve hře na sitár se školil u řady hudebních mistrů (Clem Alford, Pandit Subroto Roy Chowdhury, Wajahat Khan). Jako sólový hráč i ve spolupráci s mnoha instrumentalisty vystupoval prakticky po celém světě. Nevěnuje se pouze jedné hudební oblasti, ale řadě projektů studiových i koncertních spojujících různé hudební žánry od rocku přes pop, jazz, středověkou, renesační i barokní hudbu po indickou klasickou hudbu. Spolupracuje s mnoha osobnostmi z oblasti nonartificiální hudby i s významnými hudebními tělesy včetně symfonických orchestrů.

 

Tomáš Reindl je hráč na tabla, multiinstrumentalista a skladatel. Ve své hudbě překračuje žánrové bariéry, zároveň využívá i moderní hudební technologie a procesy. Často se inspiruje klasickou hudbou severní i jižníIndie, kterou studoval v Indii a v Londýně pod vedením indických mistrů, především u jednoho z nejvýznamějších současných tablových virtuozů Sanju Sahai. Tyto vlivy uplatňuje ve svých skladbách, tvoří i scénickou a filmovou hudbu. Aktivně vystupuje se svým projektem Omnion, spolupracuje s mnoha hudebníky tuzemskými i zahraničními, pravidelně pořádá též kurzy, workshopy a semináře.

 

Debashish Chaudhuri je indický dirigent žijící od roku 2000 v Praze. V roce 2016 vedl turné české Filharmonie Bohuslava Martinů v Indii, prvního českého orchestru po 57 letech.

 

Narodil se v Kalkatě, od dětství hrál profesionálně na kytaru a další hudební nástroje, později využíval všech příležitostí vést sbory a orchestry. Po studiích v Indii, Spojených státech amerických, Singapuru a Anglii přijel do České republiky, kde se stal prvním indickým studentem na Pražské konzervatoři – obor dirigování. V letech 2003 a 2004 studoval u maestra Gianluigiho Gelmettiho na Accademia Musicale Chigiana v italské Sieně. V roce 2004 získal 1. cenu na dirigentské soutěži ve švýcarském Lausanne a v roce 2005 stal prvním Indem, který se probojoval mezi finalisty dirigentské soutěže ve francouzském Besançonu.

 

Působí ve správní radě Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram a je hlavním uměleckým poradcem Mezinárodního hudebního festivalu mladých koncertních umělců „Talentinum“. Spolupracuje s českými i zahraničními orchestry. Má bohatý repertoár a rád objevuje zajímavá symfonická díla, která jsou inspirována Indií či Asií. Věnuje se též řadě speciálních projektů jak hudebních, tak společensky prospěšných.

 

Sitár je velmi populárním nástrojem severní Indie. Má sedm strun v horní vrstvě a od jedenácti do třinácti strun pod pražci ve vrstvě spodní. Tyto struny jsou rezonanční, rozeznívají se především zvukem horních strun. Pražce, kterých je devatenáct až čtyřiadvacet, jsou vyklenuté a je možné s nimi pohybovat po krku směrem nahoru i dolů. Hráč používá ke hraní kovový prstýnek navlečný na ukazováku. V západní kultuře se sitár stal populární na konci 50. let především díky Ravimu Šankarovi, o další popularizaci nástroje se zasloužil především George Harrison z Beatles.

 

Tabla, dvojice bubnů, jsou hlavním perkusním nástrojem severoindické hudby a pronikla i do hudby jihoindické. Při hře hráč sedí na zemi, pravou rukou hraje na buben dajan s vyšším laděním, levou rukou na bajan, laděný níže. Při hře na tabla se používá speciální prstová technika, pro každou ruku odlišná. Po celém západním světě tabla proslavil především Zakir Hussain, nejslavnější a jeden z nejkreativnějších tablistů všech dob.

 

Mahátma Gándhí

 

Pravé jméno bylo Móhandás Karamčand Gándhí, ale všichni ho znali pod přezdívkou Mahátma, Velký duch. Byl jedním z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu, který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí se v Indii neformálně nazývá „Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Oslava Gándhího. 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Mezinárodní den nenásilí“.

 

Vystudoval práva v Londýně, poté působil v Bombaji a jižní Africe. Zážitky rasové diskrimance v Gándhím probudily vlohy politického vůdce. Do Indie, ještě britské kolonie, se vrátil v roce 1914 s pověstí umírněného, ale úspěšného politika. Začátkem dvacátých let se, už jako uznávaný politik, postavil do čela Indického národního kongresu. Jako jeho předseda se do roku 1934 zasloužil o vzestup autority Kongresu a o jeho přeměnu v moderní, akceschopnou celoindickou stranu s protibritským zaměřením. Důsledným dodržováním filozofie nenásilí vnesl Gándhí do osvobozeneckého zápasu Indie charakter nezdolnosti.

 

Těsně před vyhlášením indické nezávislosti přispěl Gándhí k utlumení náboženských rozbrojů. Jako jediný kongresman nesouhlasil s rozdělením Indie na náboženském principu. Hlásal náboženskou snášenlivost, obhajoval práva muslimů. Popudil tak proti sobě hinduistické extremisty, z nichž jeden protimuslimský fanatik 30. ledna 1948 Gándhího zastřelil.

 

Back