Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Koncert k výročí založení republiky

čtvrtek, 24. říjen 2019
19:30

Grandhotel Pupp

 

 

KSO LEBEL PUPPKONCERT K VÝROČÍ ZALOŽENÍ REPUBLIKY (M3)

BEDŘICH SMETANA: Má vlast

Martin Lebel – dirigent

Rezervovat vstupenky

Cyklus šesti symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany (1824 - 1884) patří ke svrchovaným symbolům české hudby. Sám autor si byl vědom symbolické i umělecké výjimečnosti těchto skladeb a přál si, aby zněly jen při zvláštních slavnostních příležitostech.

Česká historie, legendy a krajina byly inspirací, dozvuky českého národního obrození pozadím pro vznik tohoto díla. Mytologická rovina cyklu se nejvýrazněji projevuje v básních Vyšehrad a Šárka, opěvování krajinné krásy v básních Vltava a Z českých luhů a hájů a třetí rovinu s historicko-politickými motivy obsahujízávěrečné symfonické básně Tábor a Blaník. Svým šestidílným cyklem Smetana dospěl k nové etapě ve vývoji symfonické básně po Franzi Lisztovi, který byl jeho hudebním vzorem.

Bedřich Smetana nikdy neslyšel, jak jeho cyklus zní. Mou vlast zkomponoval zcela hluchý, s výjimkou části první básně Vyšehrad, který začal psát ještě jako částečně slyšící. Jednotlivé části Mé vlastivznikaly postupně v rozmezí let 1874 - 1879.

První báseň Vyšehrad pojednává o slávě, lesku i úpadku někdejšího knížecího hradiště. Motiv Vyšehradu se objevuje i v druhé básni Vltava a v poslední básni Blaník. Vltava je asi nejznámější Smetanovou kompozicí, v níž vykreslil tok řeky od pramínku na Šumavě až do soutoku s Labem.Třetí báseň pojmenoval autor po bojovnici Šárce z české pověsti Dívčí válka, zatímco čtvrtá část je zhudebněním české krajiny. Myšlenkovým vyvrcholením cyklu jsou básně Tábor a Blaník, jež autor chápal jako myšlenkový a hudební celek a přál si, aby byly hrány bez přerušení. Blaník, v němž nitru podle staročeské pověsti spí vojsko v čele se svatým Václavem ačeká, až bude českému národu nejhůře, navazuje citací husitského chorálu na závěrečné takty Tábora.

Po dokončení Blaníku připojil Smetana obě poslední básně k předchozím čtyřem a celek pojmenoval Vlast. Časopis Dalibor přinesl 20. října 1879 zmínku, pravděpodobně první, o tom, že se celý soubor jmenuje Má vlast.

Cyklus Má vlast byl vůbec první nahrávkou, kterou v roce 1929 zaznamenala Česká filharmonie pod vedením Václava Talicha na gramofonovou desku pro společnost His Master´s Voice. Má vlast se každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby Pražské jaro. Každoročně ji také již řadu let uvádí Karlovarský symfonický orchestr u příležitosti státního svátku 28. října.

KSO bude řídit čestný šéfdirigent KSO Martin Lebel. Absolvent Národní konzervatoře v Paříži v oborech kompozice a dirigování byl prvním francouzským dirigentem, který vroce 2003 získal první cenu v dirigování na mezinárodní Prokofjevově soutěži v Petrohradu. Od roku 2003 dirigoval mnoho francouzských i zahraničních orchestrů v Evropě a také v Jižní Americe, v České republice pak vedle Karlovarského symfonického orchestru spolupracoval s řadou předních orchestrů. Pravidelně vede mistrovské kurzy na Pařížské konzervatoři a trvale řídí L´Orchestre de Bretagne.

Martin Lebel je všeobecně respektovaný dirigent jak v rámci Francie, tak mimo ni. Ovládá rozsáhlý symfonický reperetoár, velké zkušenosti má rovněž jako operní dirigent. Jako významný představitel evropské a světové kultury s mimořádnými zásluhami o mezinárodní věhlas města Karlovy Vary byl Martin Lebel v roce 2014 oceněn udělením čestného občanství města Karlovy Vary. Poté, co odešel po čtyřletém působení u KSO z pozice šéfdirigenta, stal se čestným šéfdirigentem a s KSO dále pravidelně spolupracuje.

Zpět