Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Dirigentský masterclass - Charles Olivieri-Munroe

pátek, 23. srpen 2019
19:30

Lázně III

Mimořádné koncerty,  

 

DIRIGENTSKÝ MASTERCLASS - CHARLES OLIVIERI-MUNROE

Rezervovat vstupenky

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Egmont, předehra

WOLFGANG AMADEUS MOZART: Symfonie č. 36 „Linecká“

JOHANNES BRAHMS: Tragická předehra

ANTONÍN DVOŘÁK: Symfonie č. 8 „Anglická“

Charles Olivieri-Munroe dirigent, umělecký vedoucí a garant

Garantem a vedoucím Dirigentského masterclassu je v Česku usazený kanadský dirigent Charles Olivieri-Munroe. Pod jeho vedením se představí adepti dirigentského umění. Koncert uvede předehra Egmont Ludwiga van Beethovena (1770 - 1827). Opus napsal skladatel jako hudbu ke stejnojmenné tragédii Johanna Wolfganga Goetha, který patřil mezi jeho oblíbené básníky. Beethoven hudbu zkomponoval mezi říijnem 1809 a červnem 1810. Předehra, expresivní a mocná, patří mezi poslední díla Beethovenova středního tvůrčího období. Stala se úspěšná a slavná a svým stylem je blízká Beethovenově Páté symfonii, kterou dokončil o dva roky dříve.

Poté zazní Osmá symfonie G dur Antonína Dvořáka (1841 - 1904), jehož symfonické opusy patří ke světové špičce. Osmá symfonie je už po mnoho desetiletí vděčnou součástí repertoáru symfonických těles. Dvořák ji vytvořil v roce 1889, kdy jeho tvůrčí fantazie doslova překypovala neskutečnými nápady. Je totiž dílem radosti a životní pohody.

Dvořák větší část díla vytvořil ve Vysoké, uprostřed milované přírody, což bezpochyby příznivě ovlivnilo jeho invenci. Každá ze čtyř vět má zřetelně odlišný charakter a závěrečná věta je vrcholným svědectvím Dvořákovy kompoziční virtuozity.Popularitou a četností provedení dosahuje Osmá“ téměř k symfonii Novosvětské.

Následná Tragická předehra Johannese Brahmse (1833 - 1897) z roku 1880 nevyjadřuje přes svůj název žádný konkrétní dramatický obsah. Brahms neměl příliš velký zájem o hudební vyprávění, daleko víc jej zajímalo vyvolání emocionálních dojmů. Slovo „tragická” zvolil proto, aby zdůraznil bouřlivý a trýznivý charakter díla v kontrastu k Akademické slavnostní předehře, plné veselí a živosti, kterou napsal v témže roce. Rozdíl mezi těmito dvěma předehrami vyjádřil slovy „jeden se směje, zatímco druhý naříká”. V Tragické předehře použil Brahms některé části z poslední věty své Druhé symfonie.

Na závěr zazní Symfonie č. 36 C dur „Linecká“Wolfganga Amadea Mozarta (1756 - 1791). Jednu ze svých nejvýznamnějších symfonií napsal Mozart během pouhých čtyř dnů v rakouském městě Linec (Linz), kde se koncem roku 1783 zastavil se svou ženou při cestě ze Salcburku do Vídně. Všechny věty, s výjimkou třetí, mají formu sonáty. Pomalá věta má charakter sicialana a metrum, které bylo v dřívějších Mozartových symfoniích velmi vzácné, ale objevuje se častěji v jeho pozdějších dílech, jako jsou například symfonie č. 38 a 40.

Charles Olivieri-Munroe je uměleckým vedoucím a hlavním dirigentem Krakovské filharmonie v Polsku, čestným šéfdirigentem Severočeské filharmonie Teplice, s níž je spjat od roku 1997, do loňského roku byl také šéfdirigentem Filharmonie Südwestfalen v Německu. Od roku 2015 je pravidelným hostujícím dirigentem orchestru Royal Bangkok Symphony Orchestra a od roku 2005 rezidentním dirigentem orchestru Institutu festivalu Texas Round Top Festival.

Působil také u Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu, Filharmonie Brno a v letech 1993-95 byl dirigentem Karlovarského symfonického orchestru.

Během své dosavadní kariéry spolupracoval se špičkovými orchestry po celém světě, např. s Izraelskou filharmonií, Českou filharmonií, Montrealským symfonickým orchestrem, Sankt-petěrburským filharmonickým orchestrem a mnoha dalšími orchestry. Jako dirigent operních produkcí spolupracoval s Berlínskou komickou operou, s benátským Il Teatro Fenice a s Nizozemským národním baletem.

Rodák z Toronta vystudoval klavírní hru na Královské konzervatoři a Univerzitě v Torontu. Po promoci studoval dirigentský obor na brněnské JAMU, je laureátem řady mezinárodních dirigentských soutěží, jejichž vrcholem se stalo vítězství na Mezinárodní soutěži Pražského jara v roce 2000.

Zpět