Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Závěrečný koncert festivalu Beethovenovy dny

pátek, 21. červen 2019
19:30

Grandhotel Pupp

 

 

ZÁVĚREČNÝ KONCERT FESTIVALU BEETHOVENOVY DNY (B10)

Rezervovat vstupenky

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Missa Solemnis D dur op. 123

Veronika Holbová – soprán

Petra Vondrová – mezzosoprán

Jaroslav Březina – tenor

David Nykl – bas

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr

Martin Lebel – dirigent

Na závěr festivalu Beethovenovy dny zazní Missa Solemnis D dur, kterou sám Ludwig van Beethoven (1770 - 1827) označil ve svých pozdějších letech života za vrchol své tvorby. Mše, ač její popularita nedosáhla úrovně většiny jeho symfonií, patří mezi Beethovenova nejvýznamnější díla a řadí se se mezi nejznámější mše západní klasické hudby. Jedná se o jeho druhou mši po méně známé Mši C dur, op. 86 z roku 1807.

Kompozice Missy Solemnis, kterou Beethoven napsal mezi léty 1817 a 1823, je spjata s Beethovenovým přátelstvím s arcivévodou Rudolfem Janem Rakousko-Toskánským, který se měl stát arcibiskupem v Olomouci. Arcivévoda byl skladatelovým velice nadaným žákem ve hře na klavír a v komponování a rovněž Beethovena materiálně podporoval. Beethoven mu proto věnoval několik ze svých nejvýznamnějších skladeb, včetně své jediné opery Fidelio. Jakmile Beethoven obdržel zprávu o Rudolfově jmenování arcibiskupem olomouckým, začal na mši pracovat. Slavnost byla ohlášena na 9. března 1820, skladbu však Beethoven nestačil napsat a biskupské svěcení v Olomouci tak proběhlo bez jejího provedení.

Missa Solemnis přesáhla dalece rámec běžných mší a Beethovena navíc vedla k více než čtyřletému intenzivnímu bádání v oblasti teologie, liturgiky a dějin duchovní hudby, gregoriánského chorálu od Palestriny po Bacha a Händela a k většímu pochopení božích záměrů. V tomto výjimečném díle se Beethoven prostřednictvím hudby projevuje jako upřímně věřící člověk, který nepotřebuje pro svoji víru institucionální církve, jeho víra jde přímo ze srdce.

Skladatel předal svému příteli, kardinálu a arcibiskupovi olomouckému jemu věnovanou Missu Solemnis tři roky po plánovaném uvedení, v roce 1823. Části Kyrie, Credo a Agnus Dei, tedy první, třetí a pátá část mše byly uvedeny poprvé ne ve Vídni, ale 7. dubna 1824 v Petrohradě. Skladba tam byla označena jako oratorium, neboť zakotvení jejího latinského textu v katolické liturgii by nebylo v pravoslavném Rusku příliš srozumitelné. Podle jiných zdrojů zazněla mše v Petrohradě celá. Ve Vídni byly zmiňované části uvedeny 7. května 1824 v c. k. divadle U Korutanské brány za řízení skladatelem. Celá mše pak poprvé zazněla 29. června 1830 v kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu jako součást liturgie. Jednalo se o první kompletní uvedení díla na území rakouské monarchie a historicky první kompletní využití v rámci liturgie a zaloužil se o ně učitel Johann Vincenc Richter.

Veronika Holbová, absolventka oboru operní zpěv zpěv na Janáčkově konzervatoři a Ostravské univerzitě v Ostravě, získala již během studií řadu cen na pěveckých soutěžích. Mezi nimi též v roce 2015 prvenství v kategorii „Opera - ženy“ na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Spolupracuje s operními domy v České republice i v zahraničí. Od roku 2009 hostuje v Národním divadle moravskoslezském, účinkovala ve Státním divadle v Košicích a ve Slezském divadle v Opavě. Trvale spolupracuje s českými orchestry.

Petra Vondrová, absolventka Pražské konzervatoře, pokračuje ve studiu na Akademii múzických umění v Praze. Účastnila se mistrovských kurzů a písňového pěveckého kurzu Dagmar Peckové v Praze. Mimo jiná ocenění je laureátkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Kariéru zahájila v roce 2012 v divadle J. K. Tyla v Plzni, hostuje zde v řadě rolí a hostuje též v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Spolupracuje s předními českými dirigenty a několik let též s mladou úspěšnou skladatelkou Zuzanou Michlerovou.

Jaroslav Březina, držitel Ceny Thálie za rok 2015, je od roku 1993 sólistou Opery Národního divadla Praha, kde vytvořil mnoho rolí domácího i světového repertoáru. Bohatá je jeho koncertníčinnost, především v projektech barokního a klasického repertoáru, v evropských zemích a Japonsku. Spolupracoval s řadou předních světových dirigentů. Mimo jiné se podílel na nahrávce Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis oceněné Cannes Classical Awards za rok 2002.

David Nykl absolvoval Pražskou konzervatoř, ve studiu operního zpěvu pokračuje soukromě. S úspěchem se zúčastnil několika mezinárodních pěveckých soutěží, je laureátem Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech. Již v průběhu studií vystoupil ve Státní opeře Praha, vystupuje ve Stavovském divadle v Praze. Je sólistou Národního divadla Brno, pravidelným hostem v Národním divadle v Praze a v v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Spolupracoval s mnoha významnými dirigenty a účastnil se řady prestižních mezinárodních festivalů.

Český filharmonický sbor Brno patří k nejužší světové špičce. Velmi ceněný je především pro kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků. Sbor vystupuje na všech evropských prestižních festivalech i významných koncertech, často koncertuje též doma. Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu zahraničních ocenění.

Petr Fiala, sbormistr, zakladatel a ředitel sboru, absolvoval brněnskou konzervatoř a JAMU, obory klavír, kompozice, dirigování. Je autorem sta osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje již padesát let. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, v roce 2017 pak za dlouholetou uměleckou činnost Cenu města Brna v oboru hudba.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit čestný šéfdirigent KSO Martin Lebel. Absolvent Národní konzervatoře v Paříži v oborech kompozice a dirigování byl prvním francouzským dirigentem, který vroce 2003 získal první cenu v dirigování na mezinárodní Prokofjevově soutěži v Petrohradu. Od roku 2003 dirigoval mnoho francouzských i zahraničních orchestrů v Evropě a také v Jižní Americe, v České republice pak vedle Karlovarského symfonického orchestru spolupracoval s řadou předních orchestrů. Pravidelně vede mistrovské kurzy na Pařížské konzervatoři a trvale řídí L´Orchestre de Bretagne.

Martin Lebel je všeobecně respektovaný dirigent jak v rámci Francie, tak mimo ni. Ovládá rozsáhlý symfonický reperetoár, velké zkušenosti má rovněž jako operní dirigent. Jako významný představitel evropské a světové kultury s mimořádnými zásluhami o mezinárodní věhlas města Karlovy Vary byl Martin Lebel v roce 2014 oceněn udělením čestného občanství města Karlovy Vary. Poté, co odešel po čtyřletém působení u KSO z pozice šéfdirigenta, stal se čestným šéfdirigentem a s KSO dále pravidelně spolupracuje.

Zpět