Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Beethovenovy dny - Klavírní recitál - Sofja Gülbadamova

středa, 12. červen 2019
19:30

Lázně III

 

 

BEETHOVENOVY DNY - KLAVÍRNÍ RECITÁL - SOFJA GÜLBADAMOVA (K5)

Rezervovat vstupenky

JOSEF SUK: Romance (Nálady) op. 10 č. 3

JOSEF SUK: Bagatela (Nálady) op. 10 č. 4

EDVARD GRIEG:Motýlek (Lyrické scény) op. 43 č. 1

EDVARD GRIEG: Na jaře (Lyrické scény) op. 43 č. 6

EDVARD GRIEG: Studentská serenáda (Nálady) op. 73 č. 6

ROBERT SCHUMANN: Lesní scény op. 82

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Bagately op. 119

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Sonáta č. 7 D dur op. 10 č. 3

Sofja Gülbadamova – klavír

Klavíristka Sofja Gülbadamova, vítězka mnoha významných mezinárodních klavírních soutěží, se narodila v Moskvě, tam také studovala na Ruské hudební akademii Gnessin. Ve studiích pokračovala v Lübecku a v Paříži. Koncertně vystupuje od svých jedenácti let, koncertuje po celé Evropě i v zámoří, pravidelně je zvána na mnoho slavných evropských festivalů. Mimořádně pozoruhodnou událostí v její kariéře byl debut Sofje Gülbadamovéna festivalu „Rarity klavírní hudby“ v německém Husu v srpnu 2012, jednom z Top 10 klavírních festivalů v Evropě, kde v téměř tříhodinovém vystoupení provedla málo známá díla Faurého, Debussyho, Čajkovského a dalších a její vystoupení bylo přijato s ovacemi mimořádně kritického a profesionálního publika.

V repertoáru má virtuoska klavírní díla největších hudebních velikánů, mimo jiné všech pět Beethovenových klavírních koncertů. Vedle koncertů s předními symfonickými orchestry a sólových recitálů účinkuje i s řadou komorních souborů. Nahrála několik CD vydaných především v Německu a Francii, nahrávala pro ruské, americké, polské, španělské, francouzské a německé televize a rádia.

Svůj recitál uvede Sofja Gülbadamova Gülbadamova Písní lásky z cyklu Klavírních skladeb a dvěma částmi z cyklu Nálady velkého lyrika české hudby Josefa Suka (1874 - 1935).V oblasti klavírní hudby patří jeho tvorba k tomu nejskvělejšímu, co česká hudba pro tento nástroj vytvořila.

Následné skladby největšího norského skladatele Edvarda Griega (1843 - 1907) pocházejí ze dvou cyklů Lyrické scény a Nálady. Cyklus Lyrické scény je sbírkou šestašedesáti krátkých skladeb pro sólový klavír, které vyšly v celkem deseti sešitech.

Poté zazní opus Lesní scény Roberta Schumanna (1810 - 1856), jehož dílo je pravděpodobně nejpropracovanější koncepcí romantismu vůbec a ovlivnilo celou německou a evropskou romantickou hudbu. Lesní scény jsou dílem plným inspirací přírodou, tradicí myslivosti, symbolů německého folklóru a typicky romantické programnosti. Les je velmi oblíbenou předlohou u německých autorů devatenáctého století a to nejen v hudbě.

Poté zazní skladba Stimmungsbilder Richarda Strausse (1864 - 1946), jedno z nemnoha děl, které autor napsal pro sólový klavír. Strauss, jehož hudební tvorba je jedinečná a nezaměnitelná, proslul zvláště svými symfonickými básněmi a operami..

Druhou část recitálu tvoří skladby Ludwiga van Bethovena (1770 - 1827). Cyklus Bagatelle vznikl spojením dvou cyklů bagatel, které autor vytvořil mezi lety 1790 a 1822. Bagatela je drobná, krátká skladbička, nejčastěji komponovaná pro klavír, převážně příležitostného charakteru. Odpovídá to základnímu významu tohoto původně italského slova, tedy maličkost, bezvýznamná věc.

Prvních a posledních pět bagatel bylo publikováno původně samostaně, v roce 1822 přidal Beethoven č. 6 a poslal anglickému vydavateli, aby vydal jako cyklus č. 6 - 11. Vydavatel však vydal všech jedenáct bagatel společně. Není zřejmé, že takový byl skladatelův záměr, ale v následné korespondenci Beethoven vyjádřil spokojenost s tím, jak byly bagately v Anglii publikovány.

Beethovenova Sonáta č. 7 D dur je jedinou z trojice sonát s opusovým číslem 10, která má čtyři věty. Beethoven napsal dvaatřicet klavírních sonát a jeho soubor patří mezi stěžejní díla klavírní literatury. Psal je průběžně téměř celýživot a velmi zřetelně se v nich odrážejí jeho různá tvůrčí období. Zároveň dochází k vývoji sonáty jako hudební formy, od klasicistní podoby navazující na Haydna a Mozarta po začínající romantismus.

Zpět