Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Zahajovací koncert festivalu Beethovenovy dny

středa, 5. červen 2019
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

Abonentní cyklus A,  

 

ZAHAJOVACÍ KONCERT FESTIVALU BEETHOVENOVY DNY (A10)

Rezervovat vstupenky

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Egmont, předehra op. 84

FRYDERYK CHOPIN: Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll op. 21

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 4 B dur op. 60

Ivan Klánský – klavír

Petr Altrichter - dirigent

Tradičním festivalem Beethovenovy dny si KSO každoročně připomíná pobyt a benefiční vystoupení jednoho z největších skladatelů všech dob v srpnu 1812 v Karlových Varech.

Úvodní skladbou celého festivalu bude předehra Egmont Ludwiga van Beethovena (1770 - 1827), dovršitele vídeňského klasicismu, který v průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše – romantismu. Opus napsal Beethoven jako hudbu ke stejnojmenné tragédii Johanna Wolfganga Goetha, který patřil mezi skladatelovy oblíbené básníky. Beethoven hudbu zkomponoval mezi říijnem 1809 a červnem 1810. V koncertním repertoáru se objevuje právě Předehra, expresivní a mocná, která patří mezi poslední díla Beethovenova středního tvůrčího období. Stala se úspěšná a slavná a svým stylem je blízká Beethovenově Páté symfonii, kterou dokončil o dva roky dříve.

V následujícím Koncertu pro klavír č. 2 f moll polského skladatele a klavíristy Fryderyka Chopina (1810 - 1849, jeho jméno je též uváděno v podobě Frédéric Chopin) se jako sólista představí vynikající klavírista Ivan Klánský.

Chopin proslul jako „básník klavíru” a jeho hudba je považována za ztělesnění romantismu. Pro klavír napsal kromě mnoha jiných skladeb také dva klavírní koncerty, oba zkomponoval v letech 1829 - 1830 v té době moderním stylem concerto brillante, a v opačném pořadí než byly vydány. Druhý klavírní koncert napsal Chopin v roce 1829 a věnoval jej hraběnce Delfině Potocké, polské aristokratce, své múze a přítelkyni. Koncert č. 2 měl premiéru 17. března 1830 ve Varšavě, s Chopinem jako sólistou.

Druhý koncert vznikl o půl roku dříve než První. Chopinovi bylo v té době pouze dvacet let. Později rozpracoval i třetí klavírní koncert, který však nedokončil, pouze jeho část byla v provedení pro sólový klavír vydána jako Allegro de concert, Op. 46.

Concerto brillante byl velmi rozšířený styl Chopinovy doby. Své koncerty tak psali přední klavíristé, aby tak ukázali své klavírní umění, orchestr zde hraje spíše doprovodnou roli. Chopinovy koncerty jsou považovány za vrchol tohoto stylu.

Koncert vyvrcholí Beethovenovou Symfoniíč. 4 B dur. Zkomponoval ji v létě 1806 a premiérově byla uvedena v březnu 1807 na soukromém koncertě v sídle Prince Franze Josepha von Lobkowitz ve Vídni, spolu s premiérou Čtvrtého klavírního koncertu.

Symfonii velký skladatel dedikoval hraběti Franzi von Oppersdorff, což byl slezský šlechtic a příbuzný Beethovenova patrona, prince Lichnowského. Hrabě se s Beethovenem setkal, když cestoval do Lichnowského letního sídla, kde skladatel právě pobýval. Hrabě von Oppersdorff byl unešený Beethovenovou Druhou symfonií a nabídl skladateli značnou peněžní částku spolu s žádostí, zda by Beethoven pro něj nenapsal symfonii. Výsledkem byla právě Symfonie č. 4. Mezi Třetí a Pátou symfonií je čtvrtá v pořadí poněkud přehlížena. Podle mínění Beethovenových současníků se stylově blíží spíše prvním dvěma symfoniím.

Klavírista Ivan Klánský je jedním z nejvýznamnějších českých klavírních interpretů a pedagogů. Je laureátem řady zahraničních soutěží. Mezi četnými úspěchy vystupuje do popředí jeho velmi úspěšná účast v Chopinově soutěži ve Varšavě, kde se jako první Čech „probojoval“ do finále. V loňském roce obdržel Cenu Antonína Dvořáka a letos Granátovou hvězdu Bohemian Heritage fund.

Ivan Klánský jako sólista i komorní hráč vystoupil na více než čtyřech tisících koncertech, v letech 1980 - 90 byl sólistou České filharmonie. U dánské firmy Kontrapunkt nahrál v letech 1995 - 2000 kompletní klavírní dílo Bedřicha Smetany. Od roku 1986 vystupuje Ivan Klánský jako člen Guarneri Tria Prague, s nímž nahrál řadu CD.

Od roku 1983 vyučuje na pražské AMU, kde je od roku 1997 vedoucím katedry klávesových nástrojů. Od roku 1991 je profesorem Vysoké hudební školy ve švýcarském Luzernu. Řadu let rovněž vedl mistrovské kurzy v zahraničí.

Ivan Klánský je předsedou Společnosti Fryderyka Chopina a řadu let prezidentem Mezinárodního Chopinova festivalu v Mariánských Lázních. Jeho nejvýznamnějšími žáky jsou vítězové soutěže Pražského jara Martin Kasík a Ivo Kahánek.

KSO bude řídit dirigent Petr Alrichter, vůdčí dirigentská osobnost na poli české i evropské vážné hudby. Na ostravské konzervatoři vystudoval spolu s hrou na lesní roh i dirigování, ve kterém pokračoval na JAMU v Brně, kde kromě řízení orchestru vystudoval i řízení sboru.

Ještě jako student akademie získal druhou cenu a zvláštní cenu Francouzského svazu skladatelů na světové dirigentské soutěži v Besançonu. Po absolvování JAMU se stal asistentem dirigenta ve Filharmonii Brno, v téže funkci pak pokračoval u šéfdirigenta České filharmonie Václava Neumanna. Následně působil jako dirigent u Filharmonie Bohuslava Martinů, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Brno, Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, u dvou posledně jmenovaných posléze i jako šéfdirigent.

K nejvýznamnějším etapám profesní dráhy Petra Altrichtera patří jedenáctileté vedení Jihozápadní německé filharmonie v Kostnici, kde zastával funkci uměleckého ředitele a šéfdirigenta, a stál rovněž v čele Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu, kam nastoupil po desetiletém působení českého kolegy Libora Peška.

Jako dirigent hostuje Altrichter po celém světě s předními světovými tělesy, rovněž na řadě světových nejvýznamnějších festivalů. V posledních letech se při spolupráci s britskými hudebními tělesy významně zasazuje zejména o propagaci české hudby.

Zpět