Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Klavírní recitál - Marek Kozák

středa, 8. květen 2019
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

 

 

KLAVÍRNÍ RECITÁL - MAREK KOZÁK (K4)

Rezervovat vstupenky

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Šest klavírních kusů op. 19

SERGEJ PROKOFJEV: Sonáta d moll op. 14 č. 2

SERGEJ RACHMANINOV: Preludia op. 23 (výběr)

SERGEJ RACHMANINOV: Études – Tableaux op. 39

SERGEJ RACHMANINOV: Sonáta b moll č. 2 op. 36

Marek Kozák - klavír

Klavírní virtuos Marek Kozák, absolvent Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě, Hudební akademie múzických umění v Praze a řady mistrovských kurzů pod vedením světoznámých klavírních virtuózů, získával díky mimořádnému nadání ceny na soutěžích již od útlého věku. Ke studiu klavíru přidal posléze i hru na varhany.

Je laureátem mnoha mezinárodních soutěží. K nejoslnivějším výsledkům rozhodně patří účast v semifinále Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě v roce 2015, která se koná jednou za pět let a je považovaná za jednu z nejslavnějších a nejlépe obsazených klavírních soutěží na světě, a druhá cena na prestižní soutěži Pražského jara v roce 2016. Marek Kozák vystupuje s předními českými orchestry, jako sólista pravidelně koncertuje i v zahraničí.

Recitál uvede dílem Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893) Šest klavírních kusů. Cyklus dokončil Čajkovskij na podzim 1873, není zřejmé, kdy jednotlivé části vznikaly. Premiérově zazněly samostatně, např. první sklabu provedl Nikolaj Rubinstein za přítomnosti autora 22. února 1874 v Moskvě. Nocturno, čtvrtou skladbu cyklu, Čajkovskij v roce 1888 zaranžoval pro violoncello s malým orchestrem.

Sonáta d moll č. 2 Sergeje Prokofjeva (1891 - 1953) z roku 1912 vyvolala při svém uvedení5.ledna 1914 na Moskevské konzervatoři téměř skandál. Posluchače šokovala zvuková smělost, s níž skladatel vkloubil dizonantní proud své hudby do tak klasického útvaru jako je sonáta. Nešlo však o pouhý originální výstřelek, ale o projev důležité epochy moderní hudby - novoklasicismu, který Prokofjev geniálně spoluvytvářel.

Z díla Sergeje Rachmaninova (1873 - 1943), vynikajícího klavíristy, zazní nejprve výběr z cyklu Preludia, deseti skladeb pro sólový klavír, které Rachmaninov napsal v letech 1901 a 1903. Preludia se vzájemně odlišují obtížností provedení, cyklus patří k nejlepším autorovým pracem pro sólový klavír.

Následné Etudes-tableaux - Etudy-živé obrazy - z roku 1911 jsou prvním ze dvou souborů klavírních etud, které Rachmaninov složil. Jde o skladby - malby, které jsou hudebními evokacemi vnějších vizuálních podnětů. Rachmaninov ale neuvedl, co každou skladbu inspirovalo s tím, ať si každý posluchač vytvoří svou představu.

V roce 1929 požádal dirigent Sergej Kusevickij Rachmaninova, aby vybral některé z etud pro skladatele Ottorina Respighiho, který by provedl jejich orchestraci. Rachmaninov souhlasil a vybral pět etud. Respighi pozměnil jejich pořadí, ale jinak zůstal záměru skladatele věrný.

Sonátu b moll č. 2 zkomponoval Rachmaninov v roce 1913. Když v témže roce provedl dílo premiérově v Moskvě, bylo dobře přijato, ale přesto nebyl autor s prací spokojený. Byl přesvědčen, že v díle je řada nadbytečných momentů.Proto v roce 1931 provedl revizi skladby, kdy odstranil některé nadbytečné a technicky obtížné pasáže.

Zpět