Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Velikonoční koncert

středa, 17. duben 2019
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

 

 

VELIKONOČNÍ KONCERT (A8)

Rezervovat vstupenky

GEORG FRIEDRICH HAENDEL: Mesiáš HWV 56

Anna Hlavenková – soprán

Edita Adlerová – alt

Jaroslav Březina – tenor

Ivo Hrachovec – bas

Pražský komorní sbor

Miriam Němcová - sbormistr

Jaroslav Krček - dirigent

Oratorium Mesiáš německého hudebního skladatele Georga Friedricha Händela (1685 - 1759) je jeho nejvýznamnějším a nejpopulárnějším dílem, které v průběhu staletí získalo až ikonickou hodnotu. Händel, spolu s Bachem nejvýznamnější představitel barokní hudby, zanechal lidstvu jedinečné umělecké dědictví v podobě neobyčejně rozsáhlého díla, jež je po právu považováno za vrchol lidského ducha a lidské kultury. Vrcholem jeho tvorby jsou oratoria a opery, z nichž mnohé patří k tomu vůbec nejcennějšímu, co bylo v hudbě vytvořeno.

Oratorium Mesiáš Händel napsal v létě1741 v Irsku na libreto anglického mecenáše Charlese Jennense. Jennens, který Händelovi pomohl i s slibrety několika dalších oratoií, vytvoři libreto k Mesiášovi na základě biblických textů. Využil Bibli krále Jakuba a překlad žalmů z Knihy společných modliteb.

Existuje několik legend, přibližujících okolnosti vzniku díla, které popisují až mystické skladatelovo vytržení. Skutečnost byla velmi pravděpodobně mnohem prozaičtější, ale dodnes je překvapující rychlost, s níž Händel toto rozáhlé dílo složil - během pouhých čtyřiadvaceti dní. I s přihlédnutím k barokní kompoziční praxi, že použil řadu motivů, které se objevily už v jeho dřívějších dílech. I když Händel oratorium napsal v krátké době, premiéra se uskutečnila - s obrovským úspěchem - až po téměř roce, 13. dubna 1742 v Neal's Music Hall v Dublinu se skladatelem jako cembalistou.

Mesiáš je šestým Händelovým oratoriem. Byť strukturou připomíná operu, nemá dramatickou operní formu a neobsahuje žádné postavy ani přímou řeč. Jennensův text je spíše dlouhou meditací o Ježíšovi jako Mesiáši zvaném Kristus. Text začíná v první části proroctvími Izaiáše a dalších starozákonních postav a směřuje ke zvěstování pastýřům, jediné „scéně“ převzaté z evangelia. V části druhé se Händel soustředil na Ježíšovo utrpení a ukončil ji sborem Hallelujah (Aleluja). Námětem třetí části je Ježíšovo vzkříšení z mrtvých a Kristovo oslavení v nebi.

Händel napsal Mesiáše pro nevelký sbor a orchestr s volitelným nástrojovým obsazením řady jednotlivých čísel. Dílo bylo po jeho smrti postupně upraveno pro provádění pro velké orchestry a sbory. Při dalších snahách o aktualizaci oratoria byla orchestrace díla revidována, mimo jiné Wolfgangem Amadeem Mozartem. V jeho úpravě byl Mesiáš poprvé proveden v čekých zemích v roce 1804.

Na konci 20. a na počátku 21. století je trendem návrat k provedení, které by se co nejvěrnějši blížilo původním Händelovým záměrům. I nadále se ale uvádí i „velké“ provedení. Dílo bylo mnohokrát nahráno na desky, nahrávka téměř úplné verze na gramofonové desce vyšla již v roce 1928.

Sopranistka Anna Hlavenková je jednou z nejvšestrannějších interpretek komorní a oratorní hudby v Čechách. Je vyhledávanou sólistkou mnoha souborů zaměřených na autentickou interpretaci hudby starších slohových období. Ve své koncertní činnosti se reprezentuje bohatým repertoárem od renesančních písní přes barokní a klasicistní oratorium a operu až po soudobé kompozice. Věnuje se i lidové hudbě se souborem Musica Bohemica. Spolupracuje s předními českými filharmonickými tělesy.

Mezzosopranistka Edita Adlerová, držitela ceny Českého hudebního fondu, je členkou Originálního hudebního divadla Praha, kde se věnuje interpretaci díla Antonína Dvořáka. Věnuje se převážně koncertní činnosti, zpívá sólové party oratorií, účinkuje i s komorním obsazením.Společně se sopranistkou Annou Hlavenkovou založila soubor Canto Dolce zaměřený na barokní hudbu. Jako sólistka vystupuje s českými i zahraničními orchestry a předními dirigentyv nejlepších koncertních sálech.

Tenorista Jaroslav Březina, držitel Ceny Thálie za rok 2015, je od roku 1993 sólistou Opery Národního divadla Praha, kde vytvořil mnoho rolí domácího i světového repertoáru. Bohatá je jeho koncertníčinnost, především v projektech barokního a klasického repertoáru, v evropských zemích a Japonsku. Spolupracoval s řadou předních světových dirigentů. Mimo jiné se podílel na nahrávce Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis oceněné Cannes Classical Awards za rok 2002.

Basista Ivo Hrachovec je sólistou Opery Národního divadla Praha. Předtím působil řadu let jako sólista Státní opery Praha. Patří mezi přední operní pěvce v oboru lyrický bas a také k vyhledávaným interpretům pro oratorní a koncertní díla.Je laureátem několika mezinárodních soutěží. Věnuje se stále víc staré hudbě a rovněž koncertní tvorbě na tuzemských i zahraničních pódiích. Velmi rád zpívá také písně, jeho zatím poslední nahrávkou je album duchovních písní a spirituálů.

Pražský komorní sbor založili v roce 1991 tehdejší členové Pražského filharmonického sboru se záměrem soustavně se věnovat vokální komorní tvorbě. Těleso se začalo záhy prosazovat na mezinárodní hudební scéně a postupně se propracovalo do nejužší evropské sborové špičky. Sbor vystupoval prakticky po celém světě, účinkoval s předními světovými orchestry, dirigenty i sólisty. Ve světě vystupuje mnohem častěji než doma.

Jako sbormistryně spolupracuje s tělesem dirigentka Miriam Němcová, která spolupracovala s řadou českých orchestrů i sborů. Mimo jiných často hostovala též u Pražského filharmonického sboru.

Jaroslav Krček je zakladatelem souboru Musica Bohemica, uměleckým vedoucím, dirigentem a především všestranným hudebníkem a skladatelem. Vedle jmenovaných činností Jaroslav Krček rovněž zpívá a pro potřeby souboru Musica Bohemica vyrábí i nové nástroje. Od studijních let se zajímá o folklór a spolu s ním o anonymní hudební projevy české kultury. Tento jeho zájem přerostl ve specializaci na folkloristickou problematiku v nejširších souvislostech - Krček uvádí znovu do současného hudebního života nejstarší památky lidové hudby, které vyhledává, je rovněž autorem nádherných úprav lidových písní a tanců, které se svým zcela osobitým stylem a vysokým stupněm stylizace výrazně odlišují od prostých úprav.

Jaroslav Krček je ale také autorem rozsáhlých skladeb symfonických, komorních i vokálních. I v této sféře vždy usiloval o to, aby jeho hudba byla ozdobou života, poskytovala uspokojení a duchovní povznesení, a aby posluchače zaujala.

Zpět