Aktuální koncerty

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Dirigentský masterclass ve spolupráci s Conservatorio della Svizzera italiana v Luganu

pátek, 29. březen 2019
19:30

Lázně III

 

 

DIRIGENTSKÝ MASTERCLASS VE SPOLUPRÁCI S CONSERVATORIO DELLA SVIZZERA ITALIANA V LUGANU

Rezervovat vstupenky

MODEST PETROVIČ MUSORGSKIJ: Noc na Lysé hoře

JOHANNES BRAHMS: Variace na Haydnovo téma, op. 56

JEAN SIBELIUS: Symfonie č. 2

Marc Kissoczy - dirigent, umělecký garant

Na koncertě, kterým pokračuje spolupráce KSO s významnými evropskými hudebními školami se představí pod uměleckým vedením dirigenta Marca Kissoczyho adepti dirigentského umění Conservatorio della Svizzera italiana ze švýcarského Lugana.

Koncert uvede Noc na Lysé hoře Modesta Petroviče Musorgského (1839 – 1881). Fantazie pro symfonický orchestr spolu s klavírními Obrázky z výstavy patří mezi Musorgského světově proslulá orchestrální díla. Musorgskij napsal tuto skladbu jako zvukovou báseň v roce 1867. Nazval ji Svatojánská noc na Lysé hoře a v původní podobě nebyla až do 20. století nikdy koncertně provedena.

Řadu partitur tohoto hudebního samouka přepracoval po jeho smrti v roce 1881 Nikolaj Rimskij-Korsakov, mezi nimi v roce 1886 i Noc na Lysé hoře. Premiérově skladba zazněla 15. října téhož roku v St. Petersburgu za řízení Rimského-Korsakova.

Přestože Musorgskij žil a tvořil v době romantismu, k romantismu jej lze řadit jen velmi okrajově. Velmi významnou roli sehrál v oblasti hudebního impresionismu. Svou osobitě nekompromisní, autentickou a citově hlubokou hudební řečí předběhl dobu, v níž žil. Dodnes zůstává vzorem všem současným i budoucím skladatelům jeho schopnost dosáhnout novými nekonvenčními prostředky pravého výrazu.

Poté zazní Variace na Haydnovo téma Johannese Brahmse (1833 - 1897), posledního velkého skladatele klasické německé hudební tradice. Skladbu napsal v roce 1873 v bavorském Tutzingu, na břehu Starnberského jezera blízko Mnichova. Kromě orchestrální verze vytvořil zároveň zápis i pro dva klavíry a obě verze nechal vydat pod jedním opusovým číslem. Premiérově dílo zaznělo 2. listopadu 1873 ve Vídni, Vídeňské filharmoniky řídil sám autor. Premiéra zaznamenala tak výrazný úspěch, jakého se Brahms nedočkal při většině svých pozdějších, klíčových orchestrálních děl.

Brahms Variace napsal v době, kdy už sice měl za sebou průlomový skladatelský úspěch s Německým rekviem, ale s orchestrálními díly ještě neměl příliš velké zkušenosti. Jeho slavné symfonie měly teprve vzniknout. Brahmsovým snem bylo zkomponovat variace, ve kterých by se mu podařilo uchopit podstatu tématu. Nakonec se mu podařilo vytvořit dílo, které je odborníky považováno za nejdokonalejší cyklus symfonických variací, jaký byl kdy napsán.

Koncert vyvrcholí Symfonií č. 2 D dur finského národního skladatele a zakladatele národní hudby Jeana Sibelia (1865 - 1957), jehož postavení ve finské kultuře je obdobné postavení našeho Bedřicha Smetany.

Sibelius stavěl na prvcích domácího folkloru a určitém vystižení národní povahy. Obsahově vycházel hlavně z finské národní literární památky, rozsáhlého eposu Kalevala i dalších starobylých finských eposů, jež se staly námětových východiskem jeho symfonických básní. Do symfonické hudby vnesl nové způsoby myšlení, zralá témata klasických dob nahradil stručnějšími motivy, které se mohly tvořit a přetvářet, shlukovat nebo dělit a přesto dohromady tvořit silnou živoucí hudební strukturu.

Zatímco První symfonii napsal Sibelius silně ovlivněný Čajkovským, Symfonie č. 2 je již plně „sibeliovská“. Znaky této hudby jsou prudké změny nálad, zdůrazňování hlubších poloh orchestrální palety, baladický tón. Symfonii začal Sibelius tvořitv zimě 1901 během pobytu v italském Rapallu a dokončil ji 1902 ve Finsku. Premiéru měla 8. března 1902 v provedení Helsinského filharmonického orchestru za řízení autora. Po třech vyprodaných představeních provedl Sibelius několik změn, revidovaná symfonie pak poprvé zazněla 10. listopadu 1903 ve švédském Stockholmu za řízení finského dirigenta a skladatele Armasa Järnefelta, který ve Stockholmu působil v Královské švédské opeře.

Grandiozní finále díla interpretovali finští posluchači jako vyjádření boje Finska, které tehdy bylo pod nadvládou Ruska, za nezávislost a svobodu. Sibelius symfonii napsal v době ruských sankcí proti finskému jazyku a kultuře, nedlouho předtím vytvořil symfonickou báseň Finlandia k vlasteneckým proklamacím v souvislosti s bojem proti carskému režimu.

Dirigent Marc Kissoczy vyučuje dirigování na Conservatorio della Svizzera italiana od roku 2011 Působí rovněž od roku 1996 na Hudební vysoké škole v Curychu, kde je od roku 2005 je profesorem orchestrálního dirigování. Vystudoval hru na housle a posléze obor dirigování. Na kontě má velké množství koncertů, stejně tak i řadu rozhlasových a televizních nahrávek se symfonickými orchestry v Evropě, Asii a Americe. V letech 2002 - 2010 působil jako umělecký ředitel a šéfdirigent souboru Camerata Zürich.

Zpět