Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Slavné árie a scény z oper Giacoma Pucciniho a Georga Bizeta

čtvrtek, 14. březen 2019
19:30

Karlovarské městské divadlo

Abonentní cyklus A,  

 

SLAVNÉ ÁRIE A SCÉNY Z OPER GIACOMA PUCCINIHO A GEORGA BIZETA (A7)

Rezervovat vstupenky

GEORGES BIZET: Arlézanka (L' Arlésienne) (výběr ze suit)

Suita č. 1:

Prelude. Allegro deciso

Carillon. Allegro moderato

Suita č. 2:

Pastorale

Farandole

GEORGES BIZET: Carmen

Předehra

Árie Micaely (Je dis que rien ne m'epouvante)

Preludium, Aragonaise

Árie Dona Josého (La fleur que tu m'avais jetée)

Intermezzo

Duet Micaely a Dona Josého (Parle-moi de ma mere)

GIACOMO PUCCINI: Suor Angelica

Intermezzo

GIACOMO PUCCINI: Tosca

Árie Cavaradossiho (E lucevan le stelle)

GIACOMO PUCCINI: Manon Lescaut

Intermezzo

GIACOMO PUCCINI: Madame Butterfly

Árie Butterfly (Un bel di…)

JULES MASSENET: Thais

Meditace

GIACOMO PUCCINI: La Bohéme

Scéna závěru prvního jednání (Chi e la?...)

(árie Rudolfa „Che gelida manina“, árie Mimi „Si, mi chiamano Mimi“, duet Rudolfa a Mimi „O soave fanciulla“)

Maria Kobielska – soprán

Paolo Lardizzone – tenor

Jakub Sedláček – housle

 Jiří Štrunc – dirigent

Koncert uvede výběr ze dvou suit z hudby, kterou k dramatu Arlézanka napsal francouzský skladatel Georges Bizet (1838 - 1875). Věnoval se především komponování oper a scénické hudby, je také autorem dvou symfonií a koncertní předehry. Za svůj život napsal více než dvacet oper, do dnešní doby se jich však na repertoáru udrželo pouze několik.

Hra Arlézanka byla neúspěšná, měla jen patnáct repríz. Bizet se svou hudbou měl naopak úspěch velký. Z hudby k představení vznikly dvě suity, první sestavil ještě před napsáním opery Carmen sám autor, druhou až čtyři roky po jeho smrti Ernest Giraud, známý rovněž jako editor obou suit z Carmen.

Opera Carmen patří dodnes k nejznámějším, nejpopulárnějším a nejuváděnějším operám vůbec. S operou je také často spojována skladatelova předčasná smrt. Respektive je spojována s počátečním nezdarem tohoto díla, na kterém si Bizet velmi zakládal a v jehož úspěch věřil. Obecenstvo ani kritika neměly pochopení pro novátorskou harmonii a nově pojatou dramatickou stavbu opery, nebyly připraveny na to, že hrdinkou opery je mladá cikánka a že se děj odehrává na obyčejné ulici či v krčmě. Tři měsíce po uvedení Carmen zemřel Georges Bizet v pouhých sedmatřiceti letech. Carmen si však velmi brzy našla místo mezi repertoáry všech významných divadel.

Opery italského skladatele Giacoma Pucciniho (1858 - 1924), celým jménem Giacomo Antonio Domenico Michele Secondo Maria Puccini, se těší trvalému zájmu publika a patří mezi nejčastěji provozovaná díla na celém světě.

Puccini, vycházející z tradice Verdiho, ale výrazně ovlivěný Wagnerem, odvrhl dělení opery na sled jednotlivých árií, opera je u něj kontinuálním tokem hudby a zpěvu. Měl neobyčejný melodický dar, jeho melodie jsou snadno zapamatovatelné a velmi působivé.

V posledním desetiletí 19. století se v italském operním světě objevily nové náměty, převzaté ze soudobé realistické literatury. Verismus, nový umělecký směr, se plně projevil i v operách zdůrazněním námětů, jejichž děj plný vášní je nejednou doveden až k násilnému konci.K vrcholným dílům verismu patří právě Pucciniho opery Manon Lescaut, Bohéma, Tosca a Madama Butterfly.

Nejprve zazní Intermezzo z opery Suor Angelicadruhé ze tří jednoaktových oper známých jako Triptych. Dílo, jehož děj se odehrává v Itálii v závěru 17. století, mělo premiéru 14. prosince 1918 v newyorské Metropolitní opeře.

Tosca je dramatická opera o třech dějstvích, jejíž děj se odehrává v Římě v červnu roku 1800. Jde o jednu z mála oper, ve které žádná z hlavních postav nepřežije celá tři jednání až do konce. Premiéra opery se konala 14. ledna 1900 v Teatro Costanzi v Římě pod taktovkou dirigenta Leopolda Mugnone. Od té doby náleží Tosca k nejoblíbenějším operám a je často zařazována do repertoáru všech operních domů.

Manon Lescaut je první skutečně významnou Pucciniho operou, která měla jednoznačný úspěch. Premiéru měla opera v Turíně roku 1893. Její děj se odehrává v druhé polovině 18. století ve Francii. Puccini zhudebnil slavný námět, který byl zpracován mnohokrát. Literární látka, pochází z francouzského milostného románu Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut, který vyšel v roce 1731 v Paříži. Jeho autorem byl francouzský abbé Antoine-François Prévost.

Madam Butterfly je jednou z divácky nejúspěšnějších a zároveň umělecky nejcennějších oper všech dob. Z Pucciniho děl má přitom nejjednodušší, až banální zápletku. Skladatel se tentokrát vzdal složitého děje a dramatických událostí a v ryze komorním příběhu vsadil na psychologii postav, kterou jeho hudba rozkrývá do nejmenších detailů i velkých emotivních vzepětí, a na podstatný kontrast mezi japonskou a „západní“ mentalitou. Premiéra v milánské Scale 17. února 1904 nebyla úspěšná, Puccini proto dílo v následujících třech letech celkem čtyřikrát přepracoval. Pak se ale Madam Butterfly stala doslova světovým operním hitem.

Francouzský skladatel Jules Massenet (1842 - 1912) se nejvíce proslavil na konci 19. a na počátku 20. století operami. Většina z nich ale upadla v zapomnění a teprve v 80. letech začaly být znovu objevovány. Značná pozornost je v dnešní době věnována Massenetově opeře Thais, která po přepracování a znovuuvedení v roce 1898 znamenala jeden z největších skladatelových úspěchů. Mezi léty 1894 a 1924 dobývala Thais všechna světová jeviště. Slavná Meditace, instrumentální intermezzo z této opery představující v opeře hudebnísymbol konverze hlavní hrdinky, patří dnes ke klasickému repertoáru a její náboženská asociace se zcela vytratila.

Závěr koncertu patří Pucciniho opeře Bohéma, která se odehrává v Paříži roku 1830. Jedná se o dílo, které je součástí standardního repertoáru operních scén na celém světě. Opera měla premiéru 1. 2. 1896 v Teatro Regio v Turínu pod taktovkou Artura Toscaniniho. Zdánlivá lehkost díla oproti dosud vládnoucímu wagnerismu zmátla jak obecenstvo, tak kritiku, a premiéra byla přijata jen s malým nadšením. O dva měsíce později v Palermu však již měla obrovský úspěch.

Maria Kobielska je od sezony 2002/2003 je sólistkou Opery Národního divadla v Praze, hostuje v Národním divadle v Brně a v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Absolventka Vysoké školy múzických umění v Bratislavě v začátcích své kariéry působila v Moravském divadle v Olomouci, později byla sólistkou Státní opery Praha.

Vedle účinkování na operních scénách je také bohatá její koncertní činnost doma i v zahraničí. Spolupracuje s významnými orchestry, jakými jsou BBC Symphony Orchestra, Filharmonie São Paulo, Česká filharmonie, Český národní symfonický orchestr, Symfonický orchestr hl. m. Prahy, Slovenská filharmonie a řada dalších. S orchestrem BBC a jeho šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem nahrála pro Deutsche Grammophon trojroli v Janáčkových Výletech páně Broučkových. Nahrávka získala na hudebním veletrhu v Cannes operní ocenění Midem Classical Award 2009.

Paolo Lardizzone se narodil v Itálii v Militellu in Val di Catania na Sicílii. V Itálii rovněž vystudoval operní zpěv. Je jedním z vítězů Mezinárodní soutěže velkých hlasů festivalu Salzburg Oper Im Berg v Rakousku a Mezinárodní soutěže "Pia Tebaldini" v Brescii v Itálii. Již několik let žije střídavě mezi Plzní a italskou Anconou.

Kariéru na mezinárodní scéně začal v roce 2013 v hlavních rolích lyrického repertoáru, zejména v dílech Pucciniho a Verdiho, účinkoval rovněž na mnoha operních a mezinárodních festivalech, především ve střední a východní Evropě a Asii. Od roku 2014 spolupracuje s Divadlem J. K. Tyla v Plzni, hostuje též v Jihočeském divadle České Budějovice, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a ve Státní opeře v Banské Bystrici, ale i na zahraničních operních scénách. V roce 2015 získal nominaci na Cenu Thálie za roli Edgara ve stejnojmenné Pucciniho opeře.

Koncertní mistr KSO Jakub Sedláček patří k předním houslistů své generace, je vyhledávaným komorním hráčem a sólistou. Studoval Pražskou konzervatoř, kde byl jeho profesorem i vynikající houslista Ivan Ženatý, následně studoval na konzervatoři v Plzni. Účastnil se úspěšně řady soutěží, jako stipendista se účastnil mistrovských kurzů v USA na School of Music Meadowmoth, stát New York. Jako sólista účinkuje Jakub Sedláček s předními českými orchestry, vystupuje rovněž na festivalech doma i v zahraničí.

V letech 2007 - 2008 působil pedagogicky a koncertně v Bangkoku na College of Music, Mahidol University, 2008 - 2011 byl koncertním mistrem a sólistou Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně, 2011 - 2012 působil jako koncertní mistr Plzeňské filharmonie, 2012 - březen 2013 byl koncertním mistrem v Thüringer Symphoniker v Německu. Od března 2013 působí v KSO.

Orchestr bude řídit dirigent Jiří Štrunc. Vystudoval hru na housle na plzeňské konzervatoři a obor dirigování na Akademii múzických umění v Praze.Od roku 1992 stojí v čele Symfonického orchestru Konzervatoře Plzeň, kde také vede v posledních letech dirigentské oddělení, od roku 1997 je stálým dirigentem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. V roce 1995 získal na soutěži Pražského jara řadu ocenění. Od začátku své profesionální kariéry v roce 1995 se soustavně věnuje spolupráci jak s operními domy, tak se symfonickými orchestry doma i v zahraničí. V letech 1996 - 2000 byl dirigentem KSO, v sezoně 2010/11 jeho šéfdirigentem. V sezonách 2011/13 byl hlavním hostujícím dirigentem KSO, v sezoně 2013/14 hostujícím dirigentem. S orchestrem nadále pravidelně spolupracuje.

Zpět