Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Dvořákův karlovarský podzim - Závěrečný koncert

neděle, 30. září 2018
18:00

Lázně III

Abonentní cyklus A

 

Rezervovat vstupenky

DVOŘÁKŮV KARLOVARSKÝ PODZIM - ZÁVĚREČNÝ KONCERT (A2)

ANTONÍN DVOŘÁK: Biblické písně op. 99

ANTONÍN DVOŘÁK: Slovanské tance op. 46 a 72 (výběr)

Vojtěch Šembera – baryton

Jan Mikoláš – dirigent

Závěrečný koncert festivalu Dvořákův karlovarský podzim tvoří výhradně díla Antonína Dvořáka (1841 – 1904). V první části zazní Biblické písně, cyklus deseti písnína slova z Davidovy Knihy žalmů, které Dvořák napsal původně pro alt s doprovodem klavíru. Jako sólista se představí pěvec Vojtěch Šembera.

Cyklus je nejen vrcholem skladatelovy písňové tvorby, ale patří též k nejvýznamnějším výtvorům ve svém žánru vůbec. Biblické písně jsou dílem hlubokého duchovního obsahu, v němž skladatel rozmlouvá s Bohem o svých úzkostech, důvěře i radosti. Po svých předchozích velkých duchovních dílech – především Stabat mater a Requiem – dospěl Dvořák v Biblických písních k ještě vyššímu stupni intimity, cyklus je nejzásadnějším projevem autorovy neokázalé víry v Boha vyjádřené naprostou prostotu, pokorou, upřímností a nevšední melodiskou krásou.

Celý cyklus však v sobě i při zachování stylové jednoty ukrývá neobyčejnou výrazovou rozmanitost - od momentů bolestné úzkosti přes klidné meditace až po radostnou atmosféru lidského štěstí. Také použité kompoziční techniky jsou značně mnohotvárné, sahajíod prostého recitativu evokujícího tichou modlitbu až po klenutou kantilénu.

Biblické písně napsal Dvořák v krátkém časeběhem tří březnových týdnů roku 1894, když pobýval v New Yorku. Začal na písních pracovat v době své největší slávy, neclé tři měsíce po premiéře Novosvětské symfonie, o to více překvapuje závažný a hluboce intimní charakter díla.

Skladatel v lednu 1895 upravil klavírní part prvních pěti písní také do orchestrální podoby. Rukopis se však později ztratil a byl nalezen a vydán až roku 1914. Druhou pětici písní instrumentoval dirigent Vilém Zemánek r. 1914 a později znovu skladatelé Jarmil Burghauser a Jan Hanuš.

Biblické písně byly hned po svém vzniku uznány jako jeden z vrcholů světové písňové tvorby a přes jejich obsahovou závažnost i přes absenci prvků posluchačsky atraktivní vokální virtuozity patří dlouhodobě k nejoblíbenějším dílům svého autora.

Festival Dvořákův karlovarský podzim zakončí výběr z obou řad Slovanských tanců. První řadu Slovanských tanců napsal Dvořák v roce 1878 na popud svého berlínského hudebního vydavatele Simrocka, aby vytvořil cyklus čtyřručních klavírních skladeb, které by byly protějškem proslulých Brahmsových Uherských tanců. Měly to být tance „českoslovanské“. Dvořáka nápad velmi zaujal a během pár týdnů měl celou kompozici sestávající z osmi tanců hotovou. Souběžně s klavírní podobou začal psát i orchestrální verze.

Dvořák zkomponoval v duchu lidové hudby vysoce stylizovaný cyklus s využitím vlastních témat. Vychází výhradně z lidových inspirací českých - furianta, polky, sousedské a skočné, s výjimkou čísla 2, kde se mu inspirací stala ukrajinská dumka. Všem částem cyklu je společná ohromující autorova invence ve všech složkách hudebního zpracování. Orchestrální verze díla doslova přes noc zdomácněla na českých i evropských koncertních pódiích. Mimořádný úspěch Slovanských tanců významně přispěl k Dvořákovu evropskému věhlasu a česká i světová hudba v nich získala dílo nevyčíslitelné ceny.

Po úspěchu první řady přemlouval nakladatel Simrock Dvořáka ke kompozici druhé řady. Dvořák se po dlouhém odmítání nakonec pustil - po osmiletém odstupu od první řady - do komponování řady druhé. Dílo jej plně pohltilo a za měsíc měl dalších osm tanců zkomponovaných.

Ve druhé řadě rozšířil Dvořák již použité taneční typy o několik dalších - k polce, skočné, sousedské, furiantu a dumce připojil českoušpacírku, polskou polonézu, srbské kolo a z oblasti valašsko-slovenského pomezí odzemek. Hudebním charakterem se druhá řada od první odlišuje a odpovídá Dvořákově kompoziční úrovni té doby – mezi oběma řadami zkomponoval tak závažná a vyspělá díla jako houslový koncert, šestou a sedmou symfonii nebo oratorium Svatá Ludmila. Oproti prvním osmi tancům, které se vesměs nesou atmosférou veselí a pohody, nachází se ve druhé řadě mnohem pestřejší paleta nálad, od melancholických až po extaticky divoké.

Vojtěch Šembera patří k mladým pěveckým i skladatelským talentům. Je laureátem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2015 a 2017).V letech 2013 a 2014 byl oceněn čestným uznáním na mezinárodní skladatelské soutěži Generace. Nejprve studoval hru na klavír,na JAMU v Brně vystudoval obor zpěv a pokračuje ve studiu kompozice. Jako pěvec se věnuje interpretaci soudobé a historické hudby i klasickému repertoáru. Jako skladatel se zaměřuje především na vokální a vokálně-instrumentální tvorbu.Zúčastnil se vybraných interpretačních kurzů a pěveckých mistrovských kurzů v zahraničí.

KSO bude řídit dirigent Jan Mikoláš. Vystudoval hru na violu na plzeňské konzervatoři, v sedmnácti letech byl přijat na brněnskou JAMU ke studiu oboru dirigování orchestru. Tento obor studoval rovněž na Pražské konzervatoři a pražské HAMU. Vzdělání si rozšířil na mistrovských dirigentských kurzech ve Vídni. Jan Mikoláš dirigoval řadu orchestrů u nás i v zahraničí, pravidelně spolupracuje s KSO. Kromě dirigování se věnuje také hře na housle a violu.

Zpět