Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Koncert k 333. výročí narození J.S. Bacha a 300. výročí první návštěvy Karlových Varů a vzniku Braniborských koncertů

čtvrtek, 30. srpen 2018
19:30

Císařské lázně - dvorana

Mimořádné koncerty,  

 

Rezervovat vstupenky

KONCERT K 333. VÝROČÍ NAROZENÍ J.S. BACHA A 300. VÝROČÍ PRVNÍ NÁVŠTĚVY KARLOVÝCH VARŮ A VZNIKU BRANIBORSKÝCH KONCERTŮ

VE SPOLUPRÁCI S MHF J.C.F. FISCHERA

JOHANN CASPAR FERDINAND FISCHER: Le Journal du Printemps – Suita č. 3

JOHANN SEBASTIAN BACH: Kantáta č. 51 BWV 51 „Jauchzet Gott in allen Landen“

JOHANN SEBASTIAN BACH: Braniborské koncerty

   č. 3 G dur BWV1048

   č. 5 D dur BWV1050

   č. 6 B dur BWV1051

Lucie Kaňková soprán

Miroslav Smrčka - trubka

Michaela Petrová - flétna

Jakub Sedláček - housle, koncertní mistr KSO

Komorní orchestr Karlovarských symfoniků

Vojtěch Spurný – dirigent, cembalo

Johann Sebastian Bach, který se narodil před 333 lety, přesněji dle našeho kalendáře 31. března 1685, navštívil Karlovy Vary, ato hned dvakrát. Poprvé před 300 lety, v roce 1718, podruhé pak v roce 1720. Tedy v době vzniku Braniborských koncertů, jejichž dokončení se datuje právě mezi léta 1718 - 1721. Můžeme se tak domnívat, že i něco málo z jednoho z nejkrásnějších děl hudební literatur bylo napsáno v Karlových Varech.

Koncert uvede skladba Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, skladatele relativně neznámého, neboť se jeho skladeb mnoho nedochovalo. Patří však k nejvýznamnějším skladatelům 17. a raně 18. století, především jako skladatel hudby pro klávesové nástroje. Jeho dílo se vyznačuje francouzskými vlivy. Suita č. 3 z cyklu šesti suit, které vyšly ve sborníku „Le Journal du Printemps“, je také psána ve francouzském stylu, což se projevuje mimo jiné i tím, že má pětihlasou fakturu a ctí francouzskou tradici i ve výběru tanců. Začíná „Lullyovskou“ ouverturou a končí rozsáhlou chaconne. Fischerovo dílo oživuje festival nesoucí jeho jméno a pořádaný od roku 2015 v Karlovarském kraji.

Před Braniborskými koncerty zazní Bachova chrámová Kantáta č. 51 „Jauchzet Gott in allen Landen“. Bach ji napsal v době svého působení v Lipsku. Autora textu neznáme, ale je inspirován biblickými texty, především žalmy. V závěrečném chorálu je pak použita část luteránského hymnu „Nun lob, mein Seel, den Herren”. Kantáta se vyznačuje mimořádně náročnými party sopránu a trubky. Patří k nejkrásnějším a také nejčastěji prováděným Bachovým kantátám. Poprvé byla uvedena pravděpodobně 17. září 1730 v Lipsku.

Braniborské koncerty patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším kreacím celé hudební literatury. Vznikly v letech 1718 – 1721 v Köthenu pod názvem „Six concerts avec plusieurs instruments“ a byly věnovány Christanu Ludwigovi, markraběti braniborskému, který jejich vznik inicioval. Názvem „Braniborské koncerty“ dílo poprvé označil bachovský historik Philipp Spitta v 70. letech 19. století, název se vžil a dnes již jsou prezentovány pouze pod tímto označením. Všech šest koncertů se vyznačuje mimořádnou interpretační náročností.

Součástí koncertních programů se, stejně jako celé Bachovo dílo, staly teprve dlouho po jeho smrti, především až ve dvacátém století. I způsob jejich interpretace prošel až bouřlivým vývojem od „romantického pojetí“ s moderními nástroji (např. sporná nahrávka Herberta von Karajana z roku 1965) až k „puristickým“ pojetím v podání dnešních souborů a s historickými nástroji (Trevor Pinnock, bratří Kuijkenové). U nás významnou roli v interpretaci Bachovy hudby nepochybně sehrál Milan Munclinger se svým souborem „Ars rediviva“.

Braniborské koncerty se od sebe liší svým tvarem, strukturou i instrumentaci. Můžeme v nich hledat prvky suity, fugy, ale především pak concerta grossa i sólového italského koncertu.

Partitura Braniborských koncertů ležela ladem ještě dlouho po Bachově smrti. Znovu objevena byla teprve roku 1849 a v roce následujícím poprvé vyšla tiskem. Rukopis koncertů během 2. světové války ale opět málem zmizel. Byl převážen jeho knihovníkem do bezpečí, ale vlak, ve kterém knihovník cestoval, byl bombardován. Knihovník s partiturou pod pláštěm utekl do blízkého lesa a partituru tak pro nás zachránil…

Poselství lidstva, které putuje vesmírem, tzv. „Sounds of Earth“ obsahuje také část Braniborského koncertu č. 2 F dur.

Lucie Kaňková je sólistkou švýcarského orchestru de Genève-Lancy. Absolventka Pražské konzervatoře a Hochschule der Künste Bern, pokračuje ve studiích na univerzitě v Luzernu a pražské HAMU. Je nositelkou mnoha cen z mezinárodních soutěží, také řady cen z Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde v roce 2015 získala celkem šest ocenění a v následném roce si odvezla 1. cenu v kategorii Opera a osm dalších ocenění, včetně smluv s divadly, orchestry a festivaly. Vedle divadelních rolí, především na švýcarských scénách, vystupuje též koncertně doma i v zahraničí a spolupracuje s předními českými orchestry.

Miroslav Smrčka absolvoval Pražskou Konzervatoř a Pražkou HAMU. Úspěšně se účastnil řady soutěží. Věnuje se i jiným hudebním žánrům, je zakládajícím členem Dixielandu Planá, působí v mezinárodní skupině Caribe zaměřené na latinsko-americkou hudbu. Dloudobě spolupracuje s varhaníkem Přemyslem Kšicou, je členem žesťového kvinteta KVintet. Členem KSO je od roku 2016, kde zastává post prvního trumpetisty.

Michaela Petrová vystudovala Státní konzervatoř Brno. Už během studia se věnovala komorní hudbě, která ji zavedla na koncertní turné po Francii a Německu. Od roku 1997 je členkou KSO a působí též v mnoha komorních sdruženích - Duo Arpeggio, Prima Vista Quintet, Trio Piacere a souboru barokní hudby A Quatro voci. V KSO zastává post první flétnitky a vystupuje též jako sólistka.

Koncertní mistr KSO Jakub Sedláček patří k předním houslistů své generace, je vyhledávaným komorním hráčem a sólistou. Studoval Pražskou konzervatoř, konzervatoř v Plzni a na mistrovských kurzech v USA. Účastnil se úspěšně řady soutěží. Jako sólista účinkuje s předními českými orchestry, vystupuje rovněž na festivalech doma i v zahraničí. Působil pedagogicky a koncertně v Bangkoku na Mahidol University, jako koncertní mistr působil v Západočeském symfonickém orchestru Mariánské Lázně, v Plzeňské filharmonii a v Thüringer Symphoniker v Německu. Od března 2013 působí v KSO.

Komorní orchestr Karlovarských symfoniků tvoří nejlepší hráči orchestru, složení může být proměnlivé v souladu s programem koncertu. Těleso vede koncertní mistr KSO, houslista Jakub Sedláček.

Vojtěch Spurný je přednímčeským dirigentem, klavíristou, cembalistou a pedagogem. V současné době působí jako šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně a stálý hostující dirigent Jihočeské komorní filharmonie. Absolvoval hru na klavír a flétnu na Pražské konzervatoři, následně operní režii, dirigování a cembalo na Akademii múzických umění v Praze. Interpretaci staré hudby a hru na cembalo dále studoval na Hoogeschool de Kunsten v holandském Utrechtu a vzdělání si dále rozšířil řadou mistrovských kurzů.

Jako operní dirigent spolupracoval s operními domy doma i v zahraničí, během své koncertní činnosti spolupracoval jako dirigent s předními českými orchestry i orchestry evropskými, s významnými špičkovými interprety, byl hostem významných mezinárodních hudebních festivalů.

Vojtěch Spurný se intenzivně věnuje koncertní činnosti nejen jako dirigent, ale též jako hráč na historické klávesové nástroje včetně čtvrttónového klavíru. Pro Český rozhlas natočil obsáhlý výběr z děl pro cembalo, klavichord a kladívkový klavír. Vedle své umělecké činnosti se věnuje i editorské práci.

 

Zpět