Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Novoroční koncert

čtvrtek, 4. leden 2018
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

 

 

Marek Kozák

kozak

Petr Altrichter

altrichter

NOVOROČNÍ KONCERT (M6)

Rezervovat vstupenky

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Klavirni koncert č. 1 b moll

ANTONÍN DVOŘÁK: Slovanské tanceč. 1, 2, 7, 8

JOHANNES BRAHMS: Uherské tance č. 1, 3, 5, 6

ALEXANDER BORODIN: Polovecké tance

Marek Kozák – klavír

Petr Altrichter - dirigent

Novoroční koncert uvede proslulý Klavírní koncert č. 1 b moll Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893). Jako sólista se představí klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák, laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro a semifinalista Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě.

Koncert je obecně známý především díky svému velkolepému úvodu s táhlou, klenutou melodii. Toto hlavní téma první věty ale oplývá hravostí a rozpustilostí, jakoby v něm byla soustředěna veškerá pozitivní energie.

Čajkovskij koncert zkomponoval v letech 1874-1875 na popud velkého klavíristy Nikolaje Grigorjeviče Rubinsteina. Ten ale dílo nepochopil, skladbu ostře zkritizoval a odmítl ji. Poté, co koncert slavil triumfální přijetí v americkém Bostonu, kde jej provedl německý klavírní virtuos Hanz von Büllow, Rubinstein uznal, že se mýlil. Koncert nastudoval a provedl na světové výstavě v Paříži v roce 1878. Od té doby slavný koncert hrál ještě mnohokrát a ve své době byl podle kritiků jeho nejlepším interpretem.

Čajkovskij svůj Klavírní koncert celkem dvakrát revidoval, nejprve v létě 1879 a znovu v prosinci 1888. Tato verze dnes zní z koncertních pódií nejčastěji. Koncert patří mezi nejznámější klavírní koncerty vůbec.

Slovanské tance napsal Antonín Dvořák (1841 - 1904) na naléhání svého berlínského nakladatele Fritze Simrocka. První řadu zkomponoval v roce 1878, druhou pak o osm let později, v roce 1886. Skladby byly v případě obou řad původně komponovány pro čtyřruční klavír, orchestrální formy se dočkaly později. Tance jsou ve Dvořákově tvorbě mezníkem, který naplno odhalil jeho tvůrčího génia. Je to také dílo, které svou originalitou a strhujícím pojetím otevřelo Dvořákovi dveře do ciziny, a zahájilo tak jeho světovou kariéru.

Johannes Brahms (1833 - 1897) zkomponoval své Uherské tance také původně pro čtyřruční klavír. Těchto jedenadvacet skladeb zkomponovaných v letech 1852 - 1869, je Brahmsovým nejpopulárnějším dílem vůbec, zvláště v orchestrální verzi. Autor, který měl silný vztah k lidové písni a sám se zabýval sběratelstvím, využil pro své Uherské tance melodií, které nasbíral během svých koncertních cest.

Polovecké tance Alexandra Porfirjeviče Borodina (1833 - 1887) patří k nejznámějším skladbám ruské klasické hudby. Jsou součástí nejznámější autorovy opery Kníže Igor, jsou ale rovněž často uváděny v samostatném orchestrálním zpracování. Polovecké tance jsou hudbou s orientálními prvky, vzhledem k tomu že Polovci jsou altajským národem, jejichž jazyk patřil k východoturkickým jazykům. Borodin pro tuto skladbu zvlášť studoval různé nápěvy středoasijských národů.

Klavírní virtuos Marek Kozák, absolvent Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě, Hudební akademie múzických umění v Praze a řady mistrovských kurzů pod vedením světoznámých klavírních virtuózů, získával díky mimořádnému nadání ceny na soutěžích již od útlého věku. Ke studiu klavíru přidal posléze i hru na varhany. Je laureátem mnoha mezinárodních soutěží. K nejoslnivějším výsledkům rozhodně patří účast v semifinále Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě v roce 2015, která se koná jednou za pět let a je považovaná za jednu z nejslavnějších a nejlépe obsazených klavírních soutěží na světě, a druhá cena na prestižní soutěži Pražského jara v roce 2016. Marek Kozák vystupuje s předními českými orchestry, jako sólista pravidelně koncertuje i v zahraničí.

KSO bude řídit dirigent Petr Alrichter, vůdčí dirigentská osobnost na poli české i evropské vážné hudby. Na ostravské konzervatoři vystudoval spolu s hrou na lesní roh i dirigování, ve kterém pokračoval na JAMU v Brně, kde kromě řízení orchestru vystudoval i řízení sboru.

Ještě jako student akademie získal druhou cenu a zvláštní cenu Francouzského svazu skladatelů na světové dirigentské soutěži v Besançonu. Po absolvování JAMU se stal asistentem dirigenta ve Filharmonii Brno, v téže funkci pak pokračoval u šéfdirigenta České filharmonie Václava Neumanna. Následně působil jako dirigent u Filharmonie Bohuslava Martinů, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Brno, Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, u dvou posledně jmenovaných posléze i jako šéfdirigent.

K nejvýznamnějším etapám profesní dráhy Petra Altrichtera patří jedenáctileté vedení Jihozápadní německé filharmonie v Kostnici, kde zastával funkci uměleckého ředitele a šéfdirigenta, a stál rovněž v čele Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu, kam nastoupil po desetiletém působení českého kolegy Libora Peška.

Jako dirigent hostuje Altrichter po celém světě s předními světovými tělesy, rovněž na řadě světových nejvýznamnějších festivalů. V posledních letech se při spolupráci s britskými hudebními tělesy významně zasazuje zejména o propagaci české hudby.

Zpět