Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

SMETANA & DVOŘÁK & ČAJKOVSKIJ & BARTÓK & KODÁLY

čtvrtek, 2. březen 2017
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

 

 

Florian Merz

sólista

Rezervovat vstupenky

SYMFONICKÝ KONCERT KSO (ABO A7)

BEDŘICH SMETANA: Pražský karneval

ANTONÍN DVOŘÁK: Koncert pro violoncello a orchestr h moll op. 104 (1. část)

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35 (1. část)

BÉLA BARTÓK: Koncert pro violu a orchestr Sz. 120 BB 128

ZOLTÁN KODÁLY: Tance z Galanty

Sólisté: Absolventi mistrovského kurzu

Margreta Höfer (Německo) – violoncello

Lara Boschkor (Německo) – housle

Nir Rom Nagy (Izrael) – viola

EUCHESTRA EGRENSIS (Karlsbader Sinfonie Orchester & Chursächsische Philharmonie)

Florian Merz - dirigent

Koncert, na němž se představí nejlepší absolventi mistrovských kurzů pořádaných Chursächsische Philharmonie Bad Elster, uvede skladba Pražský karneval Bedřicha Smetany (1824 - 1884), jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů, jejichž tvorba je neodmyslitelně spjata s budováním samostatné české hudební kultury. Smetana začal na jaře 1883 psát nový cyklus symfonických skladeb pod názvem Pražský karneval, z něhož dokončil v září jen první část - Introdukci s rejem masek a zahajovací polonézu. Dokončení mu znemožnila posutpující choroba spojená s hluchotou a stále se horšícím psychickým stavem. Podle dochované korespondence se myšlenkou „velké symfonické básně Karneval český (neb Pražský?“) zabýval již od roku 1880. Zamýšlel napsat rozsáhlé cyklické orchestrální dílo, které mělo stylem navazovat na cyklus Českých tanců. Myšlenku cyklického řazení tanců chtěl Smetana rozvíjet na vyšší úrovni celých symfonických básní či fantasií na způsob Mé vlasti.

Následný Koncert pro violoncello a orchestr h moll Antonína Dvořáka (1841 - 1904), který patří k nejkrásnějším koncertům světové violoncellové literatury vůbec. Skladatele k napsání koncertu inspiroval český violoncellista Hanuš Wihan (1855-1920), pozdější člen slavného Českého kvarteta, a jemu Dvořák také koncert věnoval. Paradoxně však koncert poprvé neprovedl Wihan, ale anglický umělec Leo Stern (1862-1904). Mezi oběma Čechy došlo totiž ke konfliktu - Wihan sice radil Dvořákovi, jak stylizovat violoncellový part, ale skladatel nesouhlasil s tím, jak příliš volně si Wihan upravil sólový hlas, k němuž připojil vlastní kadenci. Zato Stern, který se sám Dvořákovi k premiérovému provedení nabídl, respektoval v průběhu dvoutýdenního studia sólového partu v Praze a na Vysoké autorovo pojetí. 19. března 1896 se pak v Londýně dočkal velkého uznání. Stern následně hrál sólový part i při prvním provedení díla v Praze 11. dubna 1896.

Koncert pro housle a orchestr D dur Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893) je jedním z nejznámějších houslových koncertů a je považován také za jeden z technicky nejnáročnějších. Na počátku roku 1878 odpočíval jeden z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů v letovisku Clarens na březích Ženevského jezera. Navštívil jej zde houslista Josif Josifovič Kotek, jeho bývalý žák na moskevské konzervatoři. Společně muzicírování vedl Čajkovského k napsání houslového koncertu, který je v celém jeho díle výjimečný svou bezprostředností a lehkostí. Protože skladatel neměl dosud s tímto nástrojem žádné zkušenosti, byl mu Kotek poradcem a také průběžně Čajkovskému hrál čerstvě zkomponované části.

Nové dílo skladatel dedikoval významnému houslistovi Leopoldu Auerovi, od čehož si sliboval zajistit premiéře více pozornosti. Auer však skladbu označil za nehratelnou a odmítl ji provést. Koncert nakonec poprvé provedl Adolf Davidovič Brodskij ve Vídni v prosinci 1881. Reakce vídeňské kritiky byly ovšem negativní a teprve následující provedení zajistila dílu výjimečné místo, které mezi houslovými koncerty zaujímá dodnes.

Dále zazní Koncert pro violu a orchestr světově proslulého maďarského skladatele 20. století Bély Bartók(1881 - 1945). Světový význam získal nejen jako skladatel, ale zároveň jako výborný klavírista a uznávaný hudební vědec. Od roku 1940 žil v exilu v USA. Společně s Leošem Janáčkem a Zoltánem Kodályem patří ke skladatelům, jejichž výrazným zdrojem inspirace byla lidová hudba.

Koncert pro violu a orchestr je jedním z posledních Bartókových děl. Začal na něm pracovat v červenci 1945, o napsání koncertu jej požádal respektovaný violista William Primrose, který věděl, že Bartók je schopen pro něj napsat náročné dílo, které bude Primrose schopen zahrát. Bartók, který byl v posledním stádiu leukémie, koncert začal psát, ale nestihl jej dokončit, v době jeho smrti zůstalo dílo v náčrtech. Podle nich dílo dokončil Bartókův velmi blízský přítel, maďarský violista, houslista a skladatel Tibor Serly v roce 1949.

Na závěr zazní orchestrální suita Tance z Galanty kterou napsal maďarský hudební skladatel Zoltán Kodály (1882 - 1967). Ve slovenské Galantě Kodály prožil dětství a v roce 1905 zde začal i svou sběratelskou činnost lidové hudby z Galanty a jejího okolí. Na sběru lidových písní se později podílel s Bélou Bartókem a své folklórní znalosti uplatnil ve své skladatelské činnosti. Tance z Galanty z roku 1933 se řadí mezi autorova nejvýznamější díla.

Skladatel vytvořil také hudební vzdělávací program nazývaný „Kodályho metoda“. Nebyla to komplexní metoda, ale soubor zásad, kterými se má řídit hudební vzdělání a tyto principy přijali po 2. světové válce pedagogové nejen v Maďarsku, ale v mnoha dalších zemích.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit německý dirigent Florian Merz. Již jako patnáctiletý - před počátkem svých studií na Vysoké hudební škole ve Vídni - založil filharmonii Klassische Philharmonie Düsseldorf, se kterou až do roku 1993 kromě pravidelných symfonických koncertů uvedl také osmnáct operních produkcí. Během studií převzal umělecké vedení sboru Vídeňských Mozartových sólistů, s nimiž v letech 1985 až 1988 koncertoval v celém Rakousku, včetně renomovaných festivalů.

Od sezony 1991/92 dodnes je Merz generálním hudebním ředitelem Chursächsische Philharmonie v Bad Elsteru, se kterou se specializoval na praxi historického provedení děl s původními nástroji z doby baroka, klasicismu a romantismu. Kromě koncertních vystoupení orchestru zde pravidelně řídí také produkce hudebního divadla. K jeho působení v České republice patří opakované hostování ve Státní opeře Praha při dirigování italských oper období bel canta, v letech 1994 - 1999 byl Florian Merz trvalým hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie (1994-99).

Pravidelně nahrává s předními německými orchestry. Florian Merz jako host dirigoval více než šedesát orchestrů v téměř všech evropských zemích, v Brazílii, Mexiku a ve Spojených státech.

Zpět