Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Symfonický koncert KSO

čtvrtek, 14. leden 2016
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům Karlovy Vary

Abonentní cyklus B

Informace o vstupenkách

Joséphine Brault

solista

Martin Lebel

dirigent

Rezervovat vstupenky

SYMFONICKÝ KONCERT KSO (ABO B7)

FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY: Pohádka o krásné Meluzíně, koncertní předehra

ROBERT SCHUMANN: Koncert pro klavír a moll

WOLFGANG AMADEUS MOZART: Symfonie č. 39 Es dur

Joséphine Brault (Francie) - klavír

Dirigent Martin Lebel

Koncert uvede skladba Felixe Mendelssohna Bartholdyho (1809 - 1847) Pohádka o krásné Meluzíně, předehra. Jeden z nejvýznamnějších německých romantických hudebních skladatelů napsal tuto ouverturu v roce 1833 poté, co v Berlíně slyšel stejnojmennou operu německého skladatele Conradina Kreutzera. Na opeře jej nezaujala hudba, ale příběh, a tak vytvořil svou vlastní koncertní předehru. Premiéru měla v roce 1834 v Londýně, provedení přepracované verze se konalo v lipském Gewandhausu v listopadu 1835. Publikum reagovalo spíše zdrženlivě, Robert Schumann ale v nadšeném komentáři nešetřil chválou.

Mendelssohn Bartholdy komponoval své první symfonie už v raném mládí. I když se tato díla ještě dnes čas od času objevují na koncertních pódiích, z Mendelssohnova tvůrčího odkazu je uváděna především pětice jeho „velkých“ symfonií. Jeho prvních dvanáct smyčcových symfonií nemělo opusová čísla.

Felix Mendelssohn Bartholdy byl hluboce ovlivněn hudbou Johanna Sebastiana Bacha, velmi se zajímal také o hudbu Franze Schuberta. Přes svůj krátký život - dožil se osmatřiceti let - složil stojedenadvacet děl. Mimo Německo dosáhl Mendelssohn obrovské popularity zvláště ve Velké Británii, kde dodnes zůstává velmi oblíbeným autorem klasické hudby. Hlavním znakem jeho tvorby je něha, úsměvnost, klid a neobyčejná melodická vynalézavost.

Poté zazní Koncert a moll pro klavír a orchestr německého skladatele Roberta Schumanna (1810 - 1856), jednoho z nejuznávanějších hudebních skladatelů 19. století. Na počátku své kariéry se Schumann vydal na dráhu koncertního klavíristy, ale chronické zranění prstu na pravé ruce učinilo konec jeho interpretačním ambicím. Stalo se tak v době, kdy on sám se rozhodl věnovat se plně komponování.

Koncert pro klavír, psaný v letech 1841-1845, vytvořil Schumann pro svou mladou choť Claru, dceru Friedricha Wiecka, která byla skvělou klavíristkou. Už v roce 1839 zkomponoval Fantazii pro klavír a orchestr, z níž pak učinil první část koncertu, a na přání Klářino přidal ještě druhou a třetí větu. Dílo se zásadně lišilo od běžné produkce, jde spíše o rozlehlou hudební báseň nežli koncertantní skladbu, neboť záměrně opomíjí vnější virtuózní efekt. Premiéra se odehrála 1. ledna 1846 v Lipsku, sólový part provedla skladatelova manželka Clara, orchestr řídil Ferdinand Hiller.

Tvorba Roberta Schumanna je velice rozsáhlá. Složil ke dvěma stům písním, čtyři symfonie, mnohé nástrojové koncerty, řadu písňových cyklů, kantáty, oratoria, sbory a řadu vynikajících komorních děl. Pozdní autorova tvorba byla v souvislosti s jeho duševní chorobou - trpěl maniodepresivní psychózou - považována za méněcennou, což ale muzikologové v posledních desetiletích opakovaně vyvrátili.

Dílo Roberta Schumanna je pravděpodobně nejpropracovanější koncepcí romantismu vůbec a ovlivnilo celou německou a evropskou romantickou hudbu.

Koncert vyvrcholí Symfonií č. 39 Es dur klasicistního hudebního skladatele, klavírního virtuosa a hudebního génia Wolfganga Amadea Mozarta (1756 - 1791). Symfoniidokončil 26. června 1788, jde o první z trojice Mozartových posledních symfonií, které zkomponoval v létě 1788.

Z dostupných a známých zdrojů nelze určit, kdy měla symfonie premiéru a zda byla kdy za jeho života provedena. V posledním období Mozartova života zazněla jeho díla na řadě koncertů, jejichž program obsahoval i neidentifikovanou symfonii. Zda se ale jednalo právě o uvedení Devětatřicáté symfonie, nelze doložit. Dnes symfonie patří k základnímu symfonickému reperetoáru, často zní z koncertních sálů a je rovněž i často nahrávána.

Mozartovo dílo, zahrnující 626 děl světského i duchovního charakteru, uspořádal roku 1862 do souborného katalogu rakouský botanik, muzikolog, spisovatel, skladatel, editor a milovník Mozartovy hudby Ludwig Alois Ferdinand rytíř von Köchel. Každé z děl je tak označeno zkratkou KV, což znamená Köchelverzeichnis - Köchelův seznam, a příslušným číslem. Mozartova orchestrální díla tvoří jednu z nejrozsáhlejších oblastí jeho tvorby.

Jako sólistka se představí francouzská klavíristka Joséphine Brault. Na klavír hraje od dětství, v necelých patnácti letech získala svou první mezinárodní cenu za duet s violoncellem a absolvovala turné v Itálii, Německu a Nizozemí. Na základě toho přerušila svá studia ve Francii a příštích pět let studovala Lipsku, Kolíně nad Rýnem a Bruselu, kde pracovala s klavíristou Jean-Claude Vanden Eyndenem. Poté se vrátila do Francie, kde pokračovala na pařížské konzervatoři.

Joséphine Brault ovládá rozsáhlý klavírní repertoár, vystupuje sólově i v různých komorních projektech. Mimořádně úspěšná je její spolupráce se sopranistkou Marií Perbost.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit dirigent Martin Lebel, který byl do konce loňské sezony jeho šéfdirigentem. Absolvent Národní konzervatoře v Paříži v oborech kompozice a dirigování byl prvním francouzským dirigentem, který vroce 2003 získal první cenu v dirigování na mezinárodní Prokofjevově soutěži v Petrohradu. Od roku 2003 dirigoval mnoho francouzských i zahraničních orchestrů v Evropě a také v Jižní Americe, v České republice pak vedle Karlovarského symfonického orchestru spolupracoval s řadou předních orchestrů. Pravidelně vede mistrovské kurzy na Pařížské konzervatoři a trvale řídí L´Orchestre de Bretagne. Od září 2013 je hudebním ředitelem Filharmonického orchestru v Montevideu.

Martin Lebel je všeobecně respektovaný dirigent jak v rámci Francie, tak mimo ni. Ovládá rozsáhlý symfonický reperetoár, velké zkušenosti má rovněž jako operní dirigent. Jako významný představitel evropské a světové kultury s mimořádnými zásluhami o mezinárodní věhlas města Karlovy Vary byl Martin Lebel v roce 2014 oceněn udělením čestného občanství města Karlovy Vary.

Zpět