Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Vánoční koncert

pátek, 18. prosinec 2015
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

Abonentní cyklus A, Abonentní cyklus B

Informace o vstupenkách

Jan Kučera

dirigent

Rezervovat vstupenky

VÁNOČNÍ KONCERT (A6 + B6)

JAKUB JAN RYBA: Česká mše vánoční „Hej, mistře!“

LUBOŠ FIŠER: Vánoční koledy pro sóla, smíšený sbor a orchestr

Sólisté: Jana Sibera, Štěpánka Pučálková, Václav Sibera, Jiří Hájek

Adama Viktora - varhany

Petr Křiváček - recitace

Karlovarský pěvecký sbor, sbormistr Jan Rezek

dětské sbory ZŠ a ZUŠ Šmeralova

Dirigent Jan Kučera

V letošním roce si připomínáme 250. výročí narození a 200. výročí úmrtí českého hudebního skladatele přelomu klasicismu a romantismu Jakuba Jana Ryby (1765 – 1815). Jeho nejznámějším dílem je Česká mše vánoční, která zní na vánočních koncertech Karlovarského symfonického orchestru již tradičně. Tato mše, známá rovněž jako mše Hej mistře!“, je nejslavnější a nejznámější česky psanou církevní a vánoční skladbou. Jedná se o pastorální hru aplikovanou na liturgii tradiční mše. Příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Rybova mše má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí a pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a dodnes stále stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu.

Autor skladbu napsal v roce 1796 v tónině A dur, dne se však hraje o tón níže, v G dur. Skladba se prostřednictvím opisů brzy rozšířila po celých českých zemích. Už od počátku vznikalo mnoho jejích úprav, které spočívaly ve změnách instrumentace, textu, melodie, případně transpozicích do jiných tónin. Protože se nedochovala originální Rybova partitura, jsou v současnosti hrané verze sestavené na základě kritických rozborů různých opisů mše.

Jakub Jan Ryba sbíral lidové písně a sepsal je sborníků českých písní. Byla také autorem přibližně třinácti set kompozic různého rozsahu a nejrůznějších forem, v drtivé většině však převažovala duchovní hudba. Z jeho rozsáhlého díla se dochovala jen část. Rybovi patří primát v kompozici umělé světské písně s klavírním doprovodem na české texty. Z mimoliturgické hudby psal orchestrální kompozice, komorní hudbu - zejména pak smyčcové kvartety, koncerty pro sólový nástroj s orchestrálním doprovodem a české písně a kantáty. Pozoruhodnou úroveň má hudba pro varhany obsažená v rukopisném sborníku „Novae et liberatae cogitationes“ z roku 1798.

Ve druhé části večera zazní Vánoční koledy  pro sóla, smíšený sbor a orchestr v úpravě Luboše Fišera (1935 - 1999), jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století. Vánoční koledy vznikly v roce 1969 a obsahují na dvě desítky zvukově dokonale zpracovaných motivů. Fišerova úprava klasických českých koled představuje v nejlepším slova smyslu klasickou, posluchačsky nesmírně vděčnou součást vánočních koncertů.

Dílo Luboše Fišera náleží ke klasickým hodnotám české hudby. Fišer byl nejen významným autorem soudobé vážné hudby, ale také velice vyhledávaným a oceňovaným autorem hudby k filmům a televizním inscenacím. Těchto titulů složil více než tři sta.Mezinárodní ohlas skladateli získala orchestrální skladba Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy, nejznámější jeho dílo.Tato a další kompozice jsou výsledkem skladatelova setkání s Novou hudbou na začátku 60. let, zejména šlo o vliv avantgardních děl představitelů tak zvané polské školy.

Luboš Fišer si využitím možností nových technik a stylových podnětů Nové hudby vybudoval vlastní, velmi osobité hudební vyjadřování. Přestože při komponování akcentoval sónickou složku, páteří jeho děl zůstalo nosné melodické téma, jeho opakování a harmonicko-melodické transformace. Od začátku 70. let se Fišer vrátil k tradičnímu notovému záznamu a jeho styl vyzrál do výrazově velmi sevřené, místy až monumentální zkratky.Za inspirativní zdroje skladateli sloužily dávné kulturní památky minulosti, které pro něj však nebyly únikem, nýbrž konfrontací se stále aktuálními životními otázkami.

Sopranistka Jana Sibera vystudovala Pražskou konzervatoř a HAMU. Od roku 1995 hostovala v Národním divadle a od roku 2000 v tehdejší Státní opeře Praha, kde od roku 2002 přijala angažmá. Od 1. ledna 2012 je sólistkou Opery Národního divadla. Hostovala rovněž v Národním divadle moravskoslezském a v Divadle J. K. Tyla v Plzni.

Mezzosopranistka Štěpánka Pučálková studovala operní zpěv na JAMU V Brně a studia ukončila na Universität Mozarteum v Salcburku. Vystupovala v řadě produkcí salcburské Univerzity Mozarteum a Landestheater Salzburg. Poté hostovala ve Stání opeře Praha, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a v Landestheater Bregen. V aktuální sezoně bude vystupovat na scéně Státní opery Praha. Štěpánka Pučálková koncertuje pravidelně v Čechách, Rakousku a Německu

Tenorista Václav Sibera absolvoval Pražskou státní konzervatoř v oborech klarinet a operní zpěv. v době studií se zúčastnil mimo jiných i Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V roce 1999 se stal sólistou Státní opery Praha, od roku 2003 spolupracoval s Národním divadlem v Praze, od ledna 2012 je jeho sólistou. Hostuje rovněž v Národním divadle Brno a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

Barytonista Jiří Hájek vystudoval zpěv soukromě, v roce 2003 získal na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka 1. cenu v oboru píseň a 2. cenu v oboru opera. Od roku 2004 byl sólistou v divadle J. K. Tyla v Plzni. Od roku 2003 hostoval ve Státní opeře Praha, od roku 2008 je sólistou opery Národního divadla. Hostoval i na operních scénách v Českých Budějovicích, Opavě, Ostravě a Brně a účastnil se řady různých projektů a spoluprací, mimo jiné například s Agon Orchestra.

Jako sólista se představí významný český varhaník Adam Viktora. Vystudoval Konzervatoř v Plzni a Akademii múzických umění v Praze, ve vzdělávání pokračoval soukromým studiem a účastnil se řady mistrovských kurzů. Vystupuje na hudebních festivalech u nás i v zahraničí, jeho koncertní činnost ho zavedla do většiny evropských zemí. Je zakladatelem a ředitelem Českého varhanního festivalu. Je rovněž zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Ensemble Inégal. Vyučuje na plzeňské a pražské konzervatoři.

Recitovaný part ztvární herec Petr Křiváček, který nejdelší angažmá strávil v karlovarském tehdejším Divadle Vítězslava Nezvala. Dále působil v plzeňském Divadle J. K. Tyla, pražském Divadle za Branou a v Mladé Boleslavi. Dnes hostuje v Karlovarském městském divadle,v Činoherním klubu v Praze, Divadle Na Prádle a v Divadle Palace.

Karlovarský pěvecký sbor založil v lednu 1961 dirigent KSO Josef Hercl s jasnou koncepcí spolupráce s orchestrem. Hercl vedl sbor až do roku 1991. Repertoár sboru je od samého počátku bohatý - lidové i umělé písně, a capella skladby, operní sbory, oratoria, kantáty, mše. Stálicí v repertoáru je od roku 1965 každoročně uváděná Rybova Česká mše vánoční. Vedle spolupráce s KSO se sbor věnuje i vlastní koncertní činnosti. Během několika desetiletí se sbor účastnil mnohých pěveckých soutěží, přehlídek a koncertních vystoupení u nás i v zahraničí. Od počátku roku 2013 stojí v čele sboru dirigent, pedagog a všestranný umělec Jan Rezek.

Účinkování dětských pěveckých sborů ZŠ a ZUŠ Šmeralova je pokračováním úspěšné spolupráce KSO s touto školou.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit šéfdirigent KSO Jan Kučera. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléze na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které mu jako svému asistentovi v SOČR nabízel tehdejší šéfdirigent Vladimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 - 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Pro svou hudební všestrannost a pohotovost je často vyhledáván i k produkcím crossoverových koncertů.

Zpět