Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Pocta Čajkovskému

čtvrtek, 5. listopad 2015
19:30

Grandhotel Ambassador Národní dům

Abonentní cyklus A, Abonentní cyklus B

 

Sofja Gülbadamova

solista

Florian Merz

dirigent

Rezervovat vstupenky

POCTA ČAJKOVSKÉMU (ABO A4 + B4)

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Fatum, symfonická fantazie

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Koncert pro klavír č. 3 Es dur

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Symfonie č. 6 h moll

Sofja Gülbadamova (Rusko) - klavír

Dirigent Florian Merz (Německo)

V tomto roce si hudební svět připomíná 175. výročí narození Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893), jednoho z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Čajkovskij ve svém díle spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Složil šest symfonií, symfonické básně, čtyři suity, smyčcová kvarteta, tři klavírní koncerty - Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll je zřejmě nejznámějším jeho dílem, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mimo jiné složil i deset oper, nejvíce ho ale proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka. Velmi populární, i mezi dospělými posluchači, je také pohádka Louskáček.

Koncert k poctě tohoto skladatele zahájí symfonická fantazie FatumČajkovskij ji napsal v roce 1868, první uvedení se uskutečnilo s velkým úspěchem v únoru 1869 na osmém koncertě pořádaném Ruskou hudební společností v Moskvě, za řízení Nikolaje Rubinsteina.

Skladbu pak Čajkovskij poslal skladateli, dirigentovi a klavíristovi Miliji Balakirevovi s přáním, zda mu ji může dedikovat. Balakirev přijal a následně nastudoval skladbu pro další provedení. K tomu došlo v Petrohradě v březnu, na devátém koncertě pořádaném Ruskou hudební společností. Tentokát však publikum dílo nepřijalo příliš dobře, ani kritika a Čajkovskij později svůj rukopis partitury zničil. Za jeho života nebylo už uvedeno. Partituru rekonstruoval z orchestrálních partů tři roky po Čajkovského smrti hudební vydavatel a filantrop Mitrofan Beljajev. Dílo bylo mnohokrát nahráno.

Dále zazní Koncert pro klavír č. 3 Es dur, který Čajkovskij začal původně komponovat jako symfonii. Tuto formu ale opustil a dílo přepracoval na klavírní koncert. Ten vyšel až po jeho smrti v roce 1894 jako jednovětý koncert pro klavír a orchestr Allegro Brillante, nyní známý jako Třetí klavírní koncert. Tento koncert byl posledním Čajkovského dílem. Obecně se uvádí, že jeho posledním dílem je Symfonie č. 6 "Patetická", ta byla ale posledním dílem, které bylo uvedeno ještě za skladatelova života, Třetí klavírní koncert je poslední skladbou, kterou skladatel napsal.

Nezodpovězená zůstává otázka, jak by koncert vypadal, kdyby Čajkovskij stihl dokončit jeho další věty. Ty zůstaly jen ve formě skic, jež později upravil autorův bývalý student, klavírista a skladatel Sergej Tanějev do kompozice pro klavír a orchestr, nazvané Andante a finále. Většina klavíristů hraje Třetí klavírní koncert jako jednovětý, někteří koncert ale provedli jako třívětý i s větami Andante a Finale.

Třetí klavírní koncert zazněl premiérově 7. ledna 1895 v Petrohradě, sólistou byl Sergej Tanějev, orchestr řídil Eduard Nápravník.

Koncert vyvrcholí Symfonií č. 6 h-moll „Patetická”. Jde o poslední Čajkovského symfonii. Měl sice rozepsánu ještě 7. symfonii, nestihl ji však již dokončit. „Patetickou” dokončil koncem srpna roku 1893, 28. října téhož roku dirigoval v Petrohradu její premiéru. Devět dnů nato náhle umírá. Ještě před smrtí, hned po premiéře, stihl Čajkovskij udělat v symfonii menší úpravy a v této podobě je symfonie, kterou skladatel věnoval svému synovci Vladimiru Davydovovi, známa dnes.

Přízvisko „Patetická” získala symfonie po premiéře od skladatelova bratra Modesta. Tomu Čajkovskij řekl, že jde o „nejlepší skladbu, kterou jsem v životě napsal, vložil jsem do ní celou svou duši”.

Jako sólistka se představí ruská klavíristka Sofja Gülbadamova. Vítězka mnoha významných mezinárodních klavírních soutěží se narodila v Moskvě, tam také studovala na Ruské hudební akademii Gnessin. Ve studiích pokračovala v Lübecku a v Paříži. Koncertně vystupuje od svých jedenácti let, koncertuje po celé Evropě i v zámoří, vystupovala také na mnoha slavných evropských festivalech. Vedle koncertů s předními symfonickými orchestry a sólových recitálů účinkuje i s komorními soubory. Nahrála několik CD vydaných především v Německu a Francii, nahrávala pro ruské, americké, polské, španělské, francouzské a německé televize a rádia.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit německý dirigent Florian Merz. Již jako patnáctiletý - před počátkem svých studií na Vysoké hudební škole ve Vídni - založil filharmonii Klassische Philharmonie Düsseldorf, se kterou až do roku 1993 kromě pravidelných symfonických koncertů uvedl také osmnáct operních produkcí. Během studií převzal umělecké vedení sboru Vídeňských Mozartových sólistů, s nimiž v letech 1985 až 1988 koncertoval v celém Rakousku, včetně renomovaných festivalů.

Od sezony 1991/92 dodnes je Merz generálním hudebním ředitelem Chursächsische Philharmonie v Bad Elsteru, se kterou se specializoval na praxi historického provedení děl s původními nástroji z doby baroka, klasicismu a romantismu. Kromě koncertních vystoupení orchestru zde pravidelně řídí také produkce hudebního divadla. K jeho působení v České republice patří opakované hostování ve Státní opeře Praha při dirigování italských oper období bel canta, v letech 1994 - 1999 byl Florian Merz trvalým hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie (1994-99).

Pravidelně nahrává s předními německými orchestry. Florian Merz jako host dirigoval více než šedesát orchestrů v téměř všech evropských zemích, v Brazílii, Mexiku a ve Spojených státech.

Zpět