Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Novoroční koncert

pondělí, 5. leden 2015
19:30

Karlovarské městské divadlo

Mimořádné koncerty

 

NOVOROČNÍ KONCERT

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Koncert D dur pro housle a orchestr op. 35

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Labutí jezero, suita z baletu

ARAM CHAČATURJAN: Maškaráda, suita

Roman Patočka - housle

Dirigent Jan Kučera

První skladbou roku 2015 bude Koncert pro housle a orchestr Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893). V jednom z nejznámějších a také technicky nejnáročnějších houslových koncertů se představí výjimečný český houslista Roman Patočka.

Na počátku roku 1878 pobýval jeden z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů v letovisku Clarens na březích Ženevského jezera v domě, který mu dala k dispozici jeho obdivovatelka a patronka Naděžda Filaretovna von Meck. Přijel si sem odpočinout, protože měl za sebou dlouhou a přerušovanou práci na čtvrté symfonii a opeře Evžen Oněgin a v soukromém životě jej sužovala řada problémů.

Skladatele při jeho pobytu v Clarence navštívil houslista Josif Josifovič Kotek, jeho bývalý žák na moskevské konzervatoři. Často spolu u klavíru muzicírovali a Lalova Španělská symfonie, kterou spolu hráli, se Čajkovskému stala okamžitou inspirací k napsání houslového koncertu, který je v celém jeho díle výjimečný pro svoji bezprostřednost a lehkost.

I když Čajkovskij v té době právě pracoval na klavírní sonátě, pustil se okamžitě do komponování skladby pro nástroj, s nímž dosud neměl žádné zkušenosti. Houslista Kotek mu proto byl poradcem a také průběžně Čajkovskému hrál čerstvě zkomponované části.

Nové dílo skladatel dedikoval významnému houslistovi Leopoldu Auerovi, od čehož si sliboval zajistit premiéře více pozornosti. Auer však skladbu označil za nehratelnou a odmítl ji provést. Koncert nakonec poprvé provedl Adolf Davidovič Brodskij ve Vídni v prosinci 1881. Reakce vídeňské kritiky byly ovšem negativní a teprve následující provedení zajistila dílu výjimečné místo, které mezi houslovými koncerty zaujímá dodnes.

Čajkovskij ve svém díle převážně spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Složil šest symfonií, symfonické básně, čtyři suity, smyčcová kvarteta, tři klavírní koncerty, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mimo jiné složil i deset oper, nejvíce ho ale proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka. Velmi populární, i mezi dospělými posluchači, je také pohádka Louskáček.

Poté zazní suita z Čajkovského baletu Labutí jezero. Autor hudbu zkomponoval v letech 1875 - 1876 a jde spolu s Prokofjevovým baletem Romeo a Julie o nejhranější a nejpopulárnější balet. Libreto vychází z pohádky Labutí proud ze sbírky Německých národních pohádek. Čajkovského zaujal tento námět pravděpodobně i proto, že již koncem šedesátých let složil pro domácí divadelní produkci kratičký balet Jezero labutí, který se nedochoval, ale jehož motivy s nějvětší pravděpodobností v Labutím jezeře zaznívají.

První premiéra Labutího jezera se konala v březnu 1877 v Moskvě. Zajímavostí je, že příběh má dva závěry - tragický nebo typický happy end. Do podoby suity pro koncertní provedení upravil hudbu v roce 1882 sám skladatel.

Závěr koncertu bude patřit suitě Maškaráda sovětsko-arménského skladatele, klavíristy a dirigenta Arama Chačaturjana (1903 – 1978). Chačaturjan je nejznámějším arménským skladatelem 20. století, autorem prvního arménského baletu, symfonie, koncertu a filmové hudby. Světový věhlas mu získala skladba, respektive věta z posledního jednání baletu Gajané s názvem Šavlový tanec.

V roce 1941 zkomponoval Aram Chačaturjan scénickou hudbu ke hře Maškarády ruského básníka a dramatika Michaila Lermontova. Hra měla premiéru 21. června 1941 ve Vachtangovově divadle v Moskvě. Hudbu k inscenaci skladatel upravil do pětivěté suity a v této podobě je známá z koncertních sálů.

Dílo Arama Chačaturjana zahrnuje širokou škálu hudebních druhů - psal symfonie, balety, koncerty, komponoval hudbu k filmům. Ve svých dílech často čerpal z arménského lidového umění. Trojice jeho koncertů ze 40. let minulého století - Klavírní, Houslový a Violoncellový - jsou považovány za jeden velký cyklus. Za Houslový koncert získal Chačaturjan státní Stalinovu cenu, což bylo tehdy nejvyšší možné umělecké ocenění. Tento koncert, premiérově provedený Davidem Oistrachem, dosáhl mezinárodního věhlasu a stal se součástí světové houslové literatury.

V roce 1948 však skladatel upadl v nemilost sovětských komunistů a ocitl se na černé listině. Spolu s dalšími skladateli byl nařčen z formalismu a protilidové hudby. Chačaturjan se omluvil za své „umělecké“ chyby, ale svůj skladatelský rukopis nezměnil. Za trest byl poslán z Moskvy do Arménie a dále cenzurován. Na konci roku 1948 jej sovětská moc vzala na milost za hudbu k filmové biografii o Leninovi. Poté Chačaturjan zkomponoval už jen jedno mezinárodně uznávané dílo - balet Spartakus.

Houslista Roman Patočka patří mezi výjimečné osobnosti nastupující generace sólistů. Po absolvování Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění prohluboval dále své zkušenosti na hudebních institucích v zahraničí a mnoha mistrovských kurzech. Absolvoval Mezinárodní hudební akademii v Montpelliér, v Semmeringu, Ravinia a Keshet Eilon v Izraeli. Je vítězem a laureátem řady mezinárodních soutěží včetně Pražského jara.

Roman Patočka vystupuje jako sólista s renomovanými orchestry v České republice i v zahraničí, spolupracoval s řadou slavných dirigentů. Jako komorní hráč spolupracuje Roman Patočka se špičkovými českými i zahraničními interprety, vystoupil na mnoha festivalech po celém světě. V sezóně 2008/2009 byl koncertním mistrem Německého Symfonického Orchestru Berlín.

KSO bude řídit dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléza na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které mu jako svému asistentovi v SOČR nabízel tehdejší šéfdirigent Vladimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 - 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Pro svou hudební všestrannost a pohotovost je často vyhledáván i k produkcím crossoverových koncertů.

Zpět