Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Vyhledat

Koncerty

Dvořákův karlovarský podzim - Závěrečný koncert festivalu

neděle, 25. září 2016
19:30

Grandhotel Pupp

Abonentní cyklus B

 

Veronika Holbová

solista

Štěpánka Pučálková

solista

Richard Samek

solista

Boris Prýgl

solista

Martin Lebel

dirigent

Rezervovat vstupenky

DVOŘÁKŮV KARLOVARSKÝ PODZIM - ZÁVĚREČNÝ KONCERT (ABO B1)

Prezentace Ústavu pro studium totalitních režimů - Jáchymovsko

ANTONÍN DVOŘÁK: Requiem op. 89

Veronika Holbová – soprán

Štěpánka Pučálková – alt

Richard Samek – tenor

Boris Prýgl – bas

Martin Lebel (Francie) – dirigent

Na závěrečném koncertě 58. ročníku festivalu Dvořákův karlovarský podzim zazní skladatelovo impozantní dílo - Requiem. Requiem patří k myšlenkově nejhlubším dílům Antonína Dvořáka (1841 - 1904), jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelůvšech dob, světově nejproslulejšího a nejhranějšího českého skladatele vůbec.

Ač jde o mši za zemřelé, není zde ani stopy po okázalosti, patosu a plačtivosti. Dílo se vyznačuje mužným smutkem, nikoli však bezvýchodnou tragikou. Pomyšlení na smrt v autorovi nevzbuzuje hrůzu, spíš smutek nad rozloučením s blízkými osobami, přírodou a milovanou hudbou.

Ke kompozici mše se Dvořák nerozhodl pod dojmem smrti někoho blízkého či v předtuše smrti vlastní. Podnět k napsání díla byl naprosto prozaický - objednávka hudebního festivalu v Birminghamu na dílo „nejvyšší závažnosti“. Ke konkrétní podobě neurčité zakázky Dvořáka navedl jeho londýnský vydavatel Alfred Littleton, když navrhl, že dílem nejvyšší závažnosti by mohlo být právě Requiem. Skladatel byl v té době na prahu padesátky, na vrcholu svých tvůrčích sil, a tak se rozhodl v novém díle bilancovat a zásadně vyslovit vše, k čemu se jako skladatel i jako člověk dopracoval a pokusit se zodpovědět nejzákladnější otázky po smyslu lidského bytí.

Na Requiem začal Dvořák pracovat na Nový rok 1890 a dokončil jej v říjnu téhož roku. Na díle si velmi zakládal a pracoval na něm s mimořádným zaujetím. Liturgický text rozčlenil do dvou velkých oddílů. První, o osmi částech, s převládajícím chmurným laděním, ilustruje obraz posledního soudu. Druhý oddíl se skládá z pěti částí, které přinášejí atmosféru útěchy a smíření. Do rámce tradičního textu smuteční mše Dvořák navíc jako předposlední samostatnou část vložil text moteta Pie Jesu, který je odvozený ze závěrečného verše sekvence Dies irae.

Každou část Requiem koncipoval autor jako prokomponovaný proud hudby bez uzavřených sborových či sólových „čísel“. Na rozvíjení tematického materiálu se rovnocenně podílí orchestr, sbor i sólisté.

Světovou premiéru mělo Requiem 9. října 1891 v rámci hudebního festivalu v Birminghamu pod taktovkou samotného autora. Další provedení se uskutečnilo opět v Anglii, 3. března 1892 v Manchesteru. Následovala dvě provedení v Olomouci, 12. a 13. března 1892, která opět dirigoval Dvořák. V Praze Requiem poprvé zaznělo 25. dubna 1892 v Národním divadle pod taktovkou Adolfa Čecha.

Requiem Antonína Dvořáka patří mezi nejpůsobivější zhudebnění latinského textu mše za zemřelé vůbec.

Sopranistka Veronika Holbová studovala operní zpěv na Janáčkově konzervatoři a Ostravské univerzitě v Ostravě. K řadě cen ze soutěží přidala loni i vítězství v kategorii „Opera - ženy“ na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Spolupracuje s operními domy v České republice i v zahraničí. Od roku 2009 hostuje v Národním divadle moravskoslezském, účinkovala ve Státním divadle v Košicích a ve Slezském divadle v Opavě. Trvale spolupracuje s českými orchestry.

Mezzosopranistka Štěpánka Pučálková studovala operní zpěv na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, studia završila na Univerzitě Mozarteum v Salcburku. Představila se v řadě produkcí salcburské Univerzity Mozarteum a Landestheater Salzburg, účinkovala rovněž ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a v Landestheater Bregenz. Od roku 2014 hostuje ve Státní opeře v Praze. Pravidelně koncertuje v Čechách, Rakousku a Německu.

Tenorista Richard Samek absolvoval obor operní zpěv na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Je laureátem řady mezinárodních soutěží, včetně Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech. V roce 2006 debutoval na jevišti Národního divadla v Brně. V současné době je stálým hostem operního souboru Národního divadla v Praze. Pravidelně vystupuje rovněž na řadě dalších tuzemských operních scén. Hostoval také v zahraničí, v současné době je ve stálém angažmá ve Státní opeře v Drážďanech. Spolupracuje s významnými komorními a symfonickými orchestry doma i v zahraničí, pravidelně vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech.

Basista Boris Prýgl studuje operní zpěv na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Je hostujícím sólistou Opery Národního divadla v Bratislavě, jako sólista spolupracoval se Slovenskou filharmonií. Účastnil se mistrovkých pěveckých kurzů a také mnoha pěveckých soutěží, kde získal řadu cen. Mimo jiné zvítězil na loňském ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech v kategorii "Zpěvák - junior". Vystupuje sólově i jako člen souboru doma i v zahraničí.

Severočeský filharmonický sbor vznikl v roce 1997 a je tělesem Severočeské filharmonie Teplice. U zrodu sboru stál dirigent Josef Zadina a tehdejší ředitel Severočeské filharmonie Teplice Jiří Malina. Jádro souboru utvořil Českolipský komorní sbor, který tím ukončil svou samostatnou činnost. Uměleckým vedoucím sboru je od založení Josef Zadina.

Předpremiéru měl Severočeský filharmonický sbor na a'cappelovém koncertu 24. května 1997 v kostele sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově, kde uvedl za autorovy přítomnosti Te Deum Zdeňka Pololáníka, premiéru pak 25. května 1997 na Slavnosti Nejsvětější Trojice v kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, kde spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín uvedl Te Deum Zdeňka Pololáníka, Te Deum Antonína Rejchy a Te Deum Antonína Dvořáka za řízení Josefa Zadiny.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit čestný šéfdirigent KSO Martin Lebel. Absolvent Národní konzervatoře v Paříži v oborech kompozice a dirigování byl prvním francouzským dirigentem, který v roce 2003 získal první cenu v dirigování na mezinárodní Prokofjevově soutěži v Petrohradu. Od roku 2003 dirigoval mnoho francouzských i zahraničních orchestrů v Evropě a také v Jižní Americe, v České republice pak vedle Karlovarského symfonického orchestru spolupracoval s řadou předních orchestrů. Pravidelně vede mistrovské kurzy na Pařížské konzervatoři a trvale řídí L´Orchestre de Bretagne. Od září 2013 je hudebním ředitelem Filharmonického orchestru v Montevideu.

Martin Lebel je všeobecně respektovaný dirigent jak v rámci Francie, tak mimo ni. Ovládá rozsáhlý symfonický reperetoár, velké zkušenosti má rovněž jako operní dirigent. Jako významný představitel evropské a světové kultury s mimořádnými zásluhami o mezinárodní věhlas města Karlovy Vary byl Martin Lebel v roce 2014 oceněn udělením čestného občanství města Karlovy Vary. Poté, co odešel po čtyřletém působení u KSO z pozice šéfdirigenta, stal se čestným šéfdirigentem a s KSO dále pravidelně spolupracuje.

Generální partner festivalu:

becherovka180

 

 

 

Festival se koná za finanční podpory:

Karlovarský kraj

 

Zpět